Nejdražší kabelka na světě v sobě ukrývá přes dva tisíce diamantů
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.
Dnes stojí nejdražší kabelka světa přibližně milion britských liber, což je asi 30 milionů korun.
Platinová kabelka je posázená více než dvěma tisíci diamantů (celkem 208 karátů).
Diamantový pásek může šťastná majitelka sejmout a ozdobit jím svůj krk. Jedná se totiž o speciálně navržený náhrdelník. Oddělit můžete i velký osmikarátový diamant ve tvaru srdce a ten pak nosit jako brož.
Na londýnském klenotnickém veletrhu se kabelka těšila největšímu zájmu a stala se jedním z nejdražších vystavovaných kousků. Své budoucí majitelce zaručí, že bude na každé akci středem pozornosti, ať už jí bude kabelka nedbale viset na rameni, a nebo její dekolt bude zdobit neobvyklý náhrdelník zvýrazněný broží připíchnutou na šatech.
V současnosti platinová kabelka putuje po britských VIP buticích, kde je vystavována.
Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí.
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více
než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného
rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího
českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval
na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen
významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil
občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii
vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.
Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám,
že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
