ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

200 Kč Josef Bican

Josef Bican (25. 9. 1913 – 12. 12. 2001) – česko-rakouský fotbalista a později trenér. Jeho kariéra je spjata hlavně s pražskou Slávií, v mládí si ale zahrál i za rakouskou reprezentaci. Bican je považován za nejlepšího fotbalistu, který kdy působil v nejvyšší české fotbalové soutěži.

Josef Bican se narodil do české rodiny žijící ve Vídni. Jeho otec Franz Bican hrál za Herthu Vídeň, ale už v jedenatřiceti zemřel na následky zranění ve hře. Josef talent zdědil a maximálně rozvinul. Už v osmnácti nastoupil za vídeňský Rapid a hned v prvním utkání nadchl svého nového zaměstnavatele: v derby proti městskému rivalu Austrii dal rovnou čtyři góly. V roce 1934 se stal nejlepším střelcem rakouské ligy a dostal se i do reprezentace v níž dal čtrnáct gólů v devatenácti zápasech. Talentovaného fotbalistu to ale táhlo do Prahy. Se Slávií, svým osudovým klubem, se poprvé setkal jako soupeř v roce 1933 a slavnému Pláničkovi nasázel pět branek. V barvách "sešívaných" se po mnoha administrativních problémech ale mohl ukázat až o čtyři roky později. Funkcionáři Rapidu a později Admiry, kam Bican přestoupil, totiž o jeho odchodu nechtěli ani slyšet. Nicméně 27. srpna 1937 si legendární fotbalista na své konto připsal první gól v dresu Slavie a během podzimu jich pak nastřílel jedenatřicet. O rok později se svým týmem vyhrál Středoevropský pohár a stal se jeho nejlepším střelcem.

Slavia tehdy devítigólovým přídělem znemožnila italský klub Ambrosiana (dnešní Inter Milán), čtyřmi trefami do sítě k tomu dopomohl Bican. Další klub Genova (Janov) prohrál v poháru 4 : 0, přičemž všechny góly dal hvězdný Pepi, jak Bicana fanoušci nazývali.

S nacistickou okupací přišla nabídka, aby nejlépe placený fotbalista pražské Slavie přijal německé občanství. Odmítl.

Po válce měly o Bicana zájem domácí i zahraniční kluby. Velmi lukrativní nabídky přicházely hlavně z Itálie, ale výjimečný kanonýr zůstal věrný svému oddílu.

Po změně režimu začala být Slavia vnímána jako buržoazní klub, sám Bican musel odejít a z profesionálního fotbalisty se stal pomocný dělník. První ligu potom hrál za Vítkovice a Hradec Králové. Do Slavie, která však tehdy působila pod názvem Dynamo, se vrátil až ve čtyřiceti letech. Poslední gól své kariéry dal o rok později. Jeho celková bilance čítá 644 ligových gólů. Spolu s Pelém a Uwe Seelerem byl vyhlášen jako nejlepší fotbalista 20. století. V roce 1998 po něm pojmenovali planetku číslo 10634, nese název Pepibican.

Sláva výjimečného sportovce se tak symbolicky dotýká hvězd.

- návrh MgA. Martina Daška

- dva návrhy akademického sochaře Jiřího Harcuby

- návrh pana Luboše Charváta

- návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ VÝSTAVY v období národního obrození a pozoruhodná medailová ražba z roku 1836

Počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti – od evropských středověkých tržnic po pražské trhy 10. století navštěvované arabskými kupci.

Většinou představovaly výsledky lidské práce – různé výrobky jako předměty trhu (zatím bez organizovaného uspořádání). Teprve v 18. století se začalo formovat moderní výstavnictví přinášející kulturní a hospodářskou osvětu. Díky rozvoji přírodních a technických věd postupně začínala převládat hromadná výroba s daleko větším hospodářským vlivem.

Do čela pokrokového a vlasteneckého hnutí se u nás stavěli osvícení šlechtici.1 Svými vlasteneckými, osvětovými, hospodářskými a humanitními snahami a skutky povzbuzovali obrození i v oblasti technické. Jedním ze způsobů jak působit na širokou veřejnost v zájmu rozvoje průmyslové výroby bylo pořádání výstav. Od 2. poloviny 18. století začalo docházet k procesu, při němž se z etnických skupin v různých zemích Evropy staly postupně národy. Svoji národní identitu si začali uvědomovat i Češi, kteří začali proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci habsburské monarchie.2 Za první průmyslovou výstavu svého druhu na světě je považována výstava, která se konala v Londýně v letech 1756–1757. Za první průmyslovou výstavu na evropském kontinentu bývá tradičně označována výstava v pražském Klementinu z roku 1791 tehdy nazvaná „Produkten- und Fabrikenkabinet“, na níž své výrobky představilo 150 vystavovatelů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

Světové investiční mince (7) Sovereign

Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, překročíme průliv La Manche a navštívíme britské ostrovy.

Těžko bychom hledali minci, která má za sebou tak dlouhou a pohnutou minulost, jakou má britský sovereign. Jeho název je odvozen od pojmenování panovníka (suverén, suverénní vládce). Historie tohoto platidla sahá až do epochy krále Jindřicha VII. Tudora, který vládl v letech 1485 až 1509. Zlatý sovereign byl označen hodnotou jedné libry šterlinků a vážil polovinu troyské unce, tedy 15,55 gramu. Ryzost dosahovala třiadvaceti karátů.
Jindřich VII. Tudor je dnes vnímán jako král, který neměl válečnické ambice, i když na trůn se dostal vojenským sesazením svého předchůdce Richarda III. Více ho zajímala ekonomika a prosperita země. Uzavřel mírové dohody se sílícím Španělskem i sousedním Skotskem a rozšířil spolupráci s obchodní mocností Holandskem. Jindřichovi se sice podařilo stabilizovat anglickou ekonomiku, nicméně jeho politika začala u spojenců vyvolávat obavy. Silná Anglie jim nebyla po chuti, proto začali obchody s ní omezovat, a tak byl závěr vlády Jindřicha VII. poznamenán úpadkem a zadlužením.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.