HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.
Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.
Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (1) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – František II.)
V minulých číslech M&B jsme se seznámili s nejdůležitějšími historickými událostmi, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí.
Kromě toho byly představeny oficiální inaugurační a holdovací ražby vládnoucích habsburských panovníků v provinciích Brabant a Flandry.
Jednalo se medaile a žetony císaře Karla VI., jeho dcery Marie Terezie a jejích synů z dynastie habsbursko-lotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. Přehled oficiálních ražeb uzavřely medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II. Již v loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur.1 Další část tohoto pojednání opět přináší přehled zajímavých pamětních ražeb, které připomínají, jak v průběhu 18. století některé provincie a města v Rakouském Nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům. Než se ale začneme plně zabývat zmíněným tématem, vrátíme se ještě krátce téměř na samý začátek vstupu Habsburků do historie nizozemských provincií a to prostřednictvím několika pozoruhodných a krásných ražeb připomínajících sňatek devatenáctiletého habsburského arcivévody Maximiliana (pozdější římský král a císař Maximilián I.) s Marií, dcerou Karla Smělého2 a dědičkou Burgundska.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
