20. let Vídeňských Filharmoniků
Zlatou investiční minci Vídeňský Filharmonik ( Wiener Philharmoniker ) razí státní rakouská mincovna ve Vídni. Zakoupit ji můžete běžně ve čtyřech různých velikostech. Je proto dostupná opravdu pro každého.
Zlatou investiční minci Vídeňský Filharmonik ( Wiener Philharmoniker ) razí státní rakouská mincovna ve Vídni. Zakoupit ji můžete běžně ve čtyřech různých velikostech. Je proto dostupná opravdu pro každého.
Úspěšný příběh této zlaté mince započal v roce 1989. Již čtyřikrát, v letech 1992, 1995, 1996 a 2000 byla tato mince na koncertě zlatých investičních mincí jednoznačně světovou špičkou. Dnes je mince ražená ze zlata s nejvyšší ryzostí ( z 1000 dílů je 999.9 čisté zlato ! ) jedinou investiční mincí s nominální hodnotou eura a zlatou investiční mincí Evropy.
V letošním roce slaví Vídeňský Filharmonik své dvacáté narozeniny. K tomuto výročí bude vídeňská mincovna vydávat mimořádnou edici těchto oblíbených mincí.
Ta je mimořádná především svými rozměry. Každá mince vydaná v rámci této jubilejní ražby bude vážit rovných dvacet troyských uncí. To je přibližně 622 gramů.
Autorem výtvarného návrhu mince je Thomas Pesendorfer. Na licní straně mince jsou velké varhany v Zlatém sále vídeňského Musikvereinu, sídla Vídeňské filharmonie a text "REPUBLIK ÖSTERREICH 20 UNZE GOLD 999,9 2000 EURO" udávající hmotnost, ryzost a nominální hodnotu mince. Rub mince zdobí hudební nástroje Vídeňské filharmonie a text "WIENER PHILHARMONIKER".
Ražba mince bude zahájena 16.10.2009. Tento den bude i určující pro stanovení konečné ceny těchto mincí.
Zájemci si ji však mohou rezervovat již nyní na stránkách Zlatemince.cz. Náklad mincí je omezen na cca 6000 ks. Více jich vydáno nebude. Na řadu sběratelů se proto vůbec nedostane.
Tato skutečnost je o to zajímavější že vídeňská mincovna je známá pro svůj konzervativní přístup k emisi mincí a tak je jisté že tato výjimečná ražba mincí se nadlouho nebude opakovat. "Velcí" Filharmonici proto zůstanou výjimečnými exempláři ve sbírkách numismatiků i v portfoliu investorů.
Heraldika na mincích a medailích (5)
Pro čest a slávu rodu
16. století bývá někdy s nadsázkou vykládáno jako zlatá doba české, moravské a slezské šlechty. Panovníci z rodu Habsburků (zejména ten první z nich) se snažili prosadit absolutistický model vlády. Domácí šlechta Českého království si však svůj díl moci vzít nedala. Její sebevědomí nám dodnes připomínají erby na rodových ražbách.
Na chodbě znojemského hradu, kde byl slyšet těžký dech umírajícího císaře Zikmunda, se radila skupinka jeho dvořanů. Mluvili o jednom z jejich privilegovaného kroužku, kter ý pochopitelně právě nebyl přítomen: „Ten Kašpar Šlik přece musí padnout, až císař zemře. Vždyť jenom Zikmundova vůle udělala z chebského měšťana hraběte a říšského kancléře. Ostatně některá privilegia psaná v jeho prospěch císař vůbec neviděl.“ „Nevím, nevím,“ zapochyboval jiný z intrikánů, „Šlik je příliš obratný, má peníze, konexe a moc. Vždyť mu už patří panství v Itálii, Horních Uhrách, v Čechách i v Říši. Mám strach, že se Šliků už nezbavíme.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.