ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (1)
V posledních několika číslech našeho časopisu jsme pozornost věnovali librovému systému Severního Irska, Skotska, Velké Británie a některým souvisejícím monetárním systémům
(manská libra, guernseyská libra, libra jerseyská nebo libra svatohelenská).
Libra však byla vedle současných platných librových systémů (egyptská libra, sudánská libra) poměrně rozšířenou měnovou jednotkou, podobně jako dolar. Z pohledu historického má na rozšíření libry nemalý podíl období kolonizace (např. na území Afriky). Pokud bychom se měli zabývat touto problematikou detailněji, vydalo by to na knihu. Proto naše poznámky budou cíleny k nejvýznamnějším oblastem. Označení libra však není jednotné. Za obdobu libry je v literatuře1a-b často citována italská lira, maltská lira nebo lira turecká. Další jazykovou mutací pro libru je měna používané na Mallorce, tzv. lliura mallorquina (také mallorská libra). U stávajících systémů libry a monetárních historických librových celků je poměrně bohatá škála dílčích jednotek libry po decimalizaci (cent, mils, šilink, fils).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.
Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.
Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.