Mincovna Dárkové ražby Jména českého kalendáře Česká jména - Emanuel - zlatá medaile

Česká jména - Emanuel - zlatá medaile

Averz Reverz
pamětní medailon cyklu Jména českého kalendáře
Autor: Marian Navrátil
Rytec: Otakar Hošek
Ražba: Pražská mincovna a.s.
Certifikát: Státní tiskárna cenin s.p.

průměr: 28 mm
hmotnost: 15.55 g
ryzost: 999.9/1000 Au
hrana: hladká, puncovaná
provedení: proof
náklad: není stanoven
emise: duben 2012



DESIGN
HODNOTA
NÁKLAD
CENA
DETAILY

Jeden obrázek vydá za tisíc slov! Prohlédněte si i ty nejmenší detaily našich mincí. Objevte jejich půvab kliknutím na obrázky obou micovních ploch.

Česká jména - Emanuel - zlatá medaile
Česká jména - Emanuel - zlatá medaile
ODKAZY

Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Najdete zde samozřejmě i informace o minci "Česká jména - Emanuel - zlatá medaile".
OBCHODNÍ INFORMACE

Kód položky:

PMCJ868


Cena je včetně DPH. Běžná cena: 27 445,00
Koupí dnes ušetříte: 9% | 2 495,00 Kč
Dostupnost na prodejnách: 1-10 dnů
Koupí produktu získáte + 374,00 ZM

Zlaté mince (ZM) získané do našeho věrnostního programu nákupem tohoto zboží, můžete použít k úhradě nákupu libovolných produktů z naší nabídky a k získání dalších výhod! Nakupovat na jednom místě se vyplatí...
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,4

Hodnotilo 14 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

VŠE O NÁKUPU V MINCOVNĚ
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Zaháňská mincovna V rukou Albrechta z Valdštejna
Ctižádost a kariéra Albrechta z Valdštejna by se dala vyjádřit dvěma slovy – bezbřehé ambice, jež nakonec vyústily v jeho netradiční noční popravu v Chebu.

Na vrcholu moci se však Valdštejnovi dostalo výsad, které císař uděloval nemnohým. Vévodského titulu a mincovního práva. Frýdlantský vévoda je využil beze zbytku hned ve dvou mincovnách, východočeském Jičíně a slezské Záháni.

Zaháňsko, od roku 1549 léno české koruny získal Albrecht z Valdštejna roku 1627 jako náhradu za dlužný žold armádě. Není pochyb o tom, že císař si císař sliboval od přítomnosti svého oblíbence mezi tolika protestantskými knížaty rychlý nástup katolicismu a vytlačení dánských mansfeldovských vojsk ze Slezska. Valdštejn tento předpoklad splnil dokonale a v samotném zaháňském knížectví zavedl tvrdou rekatolizaci. Vypudil protestantské kněze, povolal do země jezuity a nechal si vystavět na místě zbořených měšťanských domů velkolepý zámek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.

Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?

Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

Obecní dům
Praha, Obecní dům, 2. patro
Prodejna numismatiky
Kvalita
Pražská mincovna
značka kvality
Dědictví
Koruna
Naše kulturní dědictví
Obecní dům
Praha, Obecní dům, 2. patro
Prodejna numismatiky
www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2018 Pražská mincovna a.s.