Vzpomínka na Václava Havla
Rád bych začal toto numismatické téma trochu netradičně, a to vzpomínkou na moje osobní setkání s Václavem Havlem.
Na jaře roku 2009, pár měsíců poté, co vyšla moje kniha Naši prezidenti na mincích, medailích a plaketách 1918–1993–2008, za mnou přišel dlouholetý přítel, kolega a známý numismatik pan Jindřich Holna s otázkou: „Už má vaši knihu prezident Havel?“ Na moji odpověď, že nemá, mi k mému úžasu nabídl: „Když budete trochu trpělivý,
zkusím zařídit, abyste mu ji v létě mohl osobně předat včetně toho, že vám jednu knihu podepíše.“
Netrpělivě jsem pak čekal, až se dovím místo a datum setkání. Nakonec to bylo v sobotu 15. srpna přímo u Václava Havla na jeho chalupě v Hrádečku u Vlčic kousek od Trutnova. Havlovým sousedem na Hrádečku byl shodou okolností jeho přítel z vojny Andrej Krob – hrádečkovský pamětník, jinak dlouholetý jevištní mistr, příležitostný herec, legendární
režisér her Václava Havla, dokumentarista a zakladatel Divadla Na tahu. Hrádeček se díky tomuto spojení stal na mnoho let kulturním centrem a zázemím. Má návštěva se uskutečnila
v době konání takzvané zahradní slavnosti, kde se hrálo divadlo, četly texty, pořádala výstava i koncert, promítaly se filmy. Bylo to tradiční setkání jejich přátel a osobností z různých oblastí kultury. Režie mého setkání s panem prezidentem se ujal sám Andrej Krob. Nebyl jsem pochopitelně jediný, kdo čekal na přijetí. Přišel jsem to odpoledne na řadu jako poslední a jak se ukázalo, to mělo výhodu v tom, že jsme na sebe měli relativně dost času. Pan Krob nás vzájemně představil a já předal Václavu Havlovi knihu s věnováním. Hned v ní začal listovat a živě se zajímal o to, co mě přivedlo k numismatice.
Chtěl vědět, co mě vedlo k jejímu napsání, zda je to moje první práce. Potom jsme probírali obsah mé práce, samozřejmě ho nejvíce zajímala kapitola věnovaná jeho osobě, velkou pozornost věnoval jednotlivým medailím a jejich autorům. Vůbec jsme nesledovali čas, z příjemně plynoucího rozhovoru nás vytrhlo až upozornění, že pan prezident už měl zahajovat na scéně v amfiteátru divadelní představení – svou hru Vernisáž. Rozloučili jsme se a pan prezident se mi na závěr setkání podepsal do mé knihy. Pak opíraje se o hůl pomalu odešel v doprovodu pana Kroba zahájit představení…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
FERDINAND I. (V.) – poslední korunovaný český král Unikátní medailová ražba
Před 180 lety, v roce 1836, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Jeho manželkou byla Marie Anna Karolina Pia Savojská,2 dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie, vnučky císařovny Marie Terezie.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha3 a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Hospodářský vývoj v monarchii však postupně spěl k novému bankrotu, měsíc po měsíci rostla nespokojenost s Metternichovou vládou. Revoluční nálada v hlavním městě donutila císaře Ferdinanda I., aby počátkem roku 1848 nenáviděného kancléře propustil ze svých služeb. Postup revoluce ani Ferdinandův pád to však již nezastavilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.