Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.
Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.
Provinciální tokeny
Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Mincovnictví USA (3)
Zrození mincovny a dolaru
Rychle se rozvíjející USA ve snaze sjednotit roztříštěné oběživo zavedly decimální systém, jehož základní jednotkou se stal dolar a po dlouhých přípravách byla roku 1792 zahájena ražba prvních centů ve federální mincovně ve Filadelfii. Nově založená mincovna se od počátku potýkala s nedostatkem kovu, epidemiemi, požáry a spekulanty, kteří nakonec téměř zničili dolar a jeho zlaté násobky. Dolar nakonec zažil krátké období rozkvětu, které ale roku 1837 ukončila hospodářská krize.
První pokusy o zavedení federálních mincí se datují během války za nezávislost, kdy se dolar roku 1776 stal jedinou mincí kontinentální měny. Postupná devalvace a nedostatek stříbra ale myšlenku federálního dolaru opět pohřbily a oběživo zůstalo nadále roztříštěné. Sjednocení měny se ukázalo jako nezbytné i po skončení války, kromě anglických šilinků a pencí v USA hojně obíhaly i španělské stříbrné mince. Kvůli nekompatibilitě anglického a španělského peněžního systému se při obchodování používaly převodní tabulky a účetnictví muselo být vedeno v obou měnách. Kongres se proto rozhodl pro zavedení decimálního systému, který měl vše sjednotit a zjednodušit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
