Mincovna Jiří Marek - 100. výročí narození stříbro patina

Jiří Marek - 100. výročí narození stříbro patina

Averz Reverz
Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Alžběta Slámová, DiS.
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 282 ks
limit provedení patina: 98 ks
emise: květen 2014



DESIGN
HODNOTA
NÁKLAD
CENA
1 790 Kč Skladem
DETAILY

Jeden obrázek vydá za tisíc slov! Prohlédněte si i ty nejmenší detaily našich mincí. Objevte jejich půvab kliknutím na obrázky obou micovních ploch.

Jiří Marek - 100. výročí narození stříbro patina
Jiří Marek - 100. výročí narození stříbro patina
ODKAZY

Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Najdete zde samozřejmě i informace o minci "Jiří Marek - 100. výročí narození stříbro patina".
OBCHODNÍ INFORMACE

Kód položky:

CRM1654


Cena je včetně DPH. Běžná cena: 1 969,00
Koupí dnes ušetříte: 9% | 179,00 Kč
Dostupnost na prodejnách: 1-30 dnů
Koupí produktu získáte + 27,00 ZM

Zlaté mince (ZM) získané do našeho věrnostního programu nákupem tohoto zboží, můžete použít k úhradě nákupu libovolných produktů z naší nabídky a k získání dalších výhod! Nakupovat na jednom místě se vyplatí...
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
3,8

Hodnotilo 4 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

VŠE O NÁKUPU V MINCOVNĚ
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).

František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.

František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013



O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.

Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?

Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

Zásilky
Váš nákup doručíme k vám domů
Diskrétně, bezpečně, spolehlivě.
Investice
Spoření do zlata
má význam
Křest
Medaile
s příběhem
ČR
Doručujeme po celé ČR
Diskrétně, bezpečně, spolehlivě.
www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2018 Pražská mincovna a.s.