MINCOVNÍ EDIKT KARLA IV.

V duchu svých snah o rozvoj království inicioval císař Karel IV. necelý měsíc před smrtí vydání společného mincovního řádu pod svojí pečetí a pečetí českého a nyní již i římskoněmeckého krále Václava. Mincovní edikt ze dne 2. listopadu 1378 se snažil o zlepšení jakosti vydávaných pražských grošů i o obnovení pořádku ve vydávání drobné mince. Neuspokojivého stavu českého mincovnictví a zvláště pak takřka chaosu v tehdejší drobné minci si byl Karel zřejmě dobře vědom a vydáním společného mincovního nařízení s králem Václavem chtěl svého nástupce zavázat ke zlepšení české měny.

„(My) Karel IV., z Boží milosti římský císař a český král, a Václav z Boží milosti římský a český král, toto důrazně všem ve známost uvádíme. Mezi ne sčíslnými těžkými starostmi, jimiž ustavičně a úsilovně jsme zaměstnáni k zajištění blaha svých poddaných, jako obzvláštní péče vyžadující se objevuje, aby byl za pomoci boží zaveden peněžní řád našeho českého království a zajištěn tak prospěch a štěstí celého státu.

Chtějíce tedy zajisté, pokud Nejvyšší ráčí nám to dovolit, odstraniti škodlivé ztráty v našem království, jimiž pro lehkost běžné mince pražských denárů, jak v haléřích tak v groších, až do dnešního dne všechen náš lid trpěl, a nad to se vskutku starati, jdouce po stopách slavného kdysi Jana, blahé paměti českého krále, otce a děda našeho předrahého: dobře jsme uvážili, ne chybně ani ukvapeně, ale když jsme mnohokráte v radu vešli a se poradili s řečeného našeho království českého knížaty, pány a rytíři, našimi věrnými poddanými o založení, rozvržení a střežení mincovního řádu, z pevného přesvědčení takto kážeme a stanovíme a tímto rozhodnutím, které má platit pro nás, dědice a nástupce naše, české krále, bez odvolání a ustavičně takto nařizujeme:

Od nynějška mincmistr království českého, který jest a pro věčné časy bude, je pro příště zavázán udržovati bez jakékoli změny dále popsaný řád, způsob a pořádek při ražbě grošů a haléřů, aby totiž na 100 hřiven čistého stříbra bylo přidáváno 12 hřiven mědi a nic více a aby z takto sazeného stříbra byly raženy pražské groše té jakosti, zrna a stříže, aby tedy 70 grošů vahou a jakostí dávalo jednu hřivnu zákonitého stříbra. Podobně také haléře buďtež raženy z takového stříbra, aby 12 haléřů tvořilo cenou a jakostí jeden groš. A mincíři nynější i všichni pro věčné časy budoucí ať narazí těchto haléřů víc, aby pak nebylo nutno z tohoto množství za jeden groš platit více haléřů než 12 a aby tento groš nebyl oceňován jakýmkoli způsobem výše, než haléře.

Nadto stanovíme, aby prubíři stříbra, v běžné mluvě zvaní frsuchři, k ražbě jak pro groše tak pro haléře byli dva. Oni mají a musí hledět a stále se starat, aby groše i haléře byly raženy dobré a podle zákona a aby nebyl přimícháván přídavek ve větším množství než jak shora řečeno. Z těchto pak prubířů jeden, totiž první a hlavní, budiž námi, dědici a nástupci našimi králi českými jmenován a ustanoven k úřadu prubířskému, jak se bude líbiti královské vůli. Druhý pak budiž k témuž prubířskému úřadu podobně vysílán, a kdykoliv to bude vhodné, zase sesazen od pánů řečeného království, především od těch, kteří v jednotlivých čtvrtích roku předsedají krajskému soudu, cúdě, nebo prostou jejich většinou.

Tento druhý prubíř jako odměnu za své práce bude také od nás a po nás od kteréhokoliv krále českého právě vládnoucího dostávati od urburéře z královských peněz každého týdne 1 hřivnu grošů, totiž 56 grošů, jak dlouho bude řádně spravovati svůj úřad.

Tito oba prubíři budou každý za sebe přísahati, jak jest zvykem, že budou v úřadě jim svěřeném vždy věrni nám i nástupcům našim, českým králům, království a české koruně a také pánům království pro téhož království obecný prospěch, a že úřadu zkoušení stříbra v groších a haléřích chtějí státi v čele: nechť je jim dáno za povinnost a úkol, aby groše a haléře podle spravedlnosti a zákona byly raženy a aby z mincovny nevycházely ani nebyly rozšiřovány v ní, leč když je titíž prubíři úplně přezkouší, schválí a zákonnými shledají podle váhy, čistoty obsahu i zrna a patřičné hodnoty jak je předepsáno.

Stane-li se však, že groše nebo haléře nebudou snad přes naše ustanovení raženy podle tohoto předpisu neb spravedlivé váhy a pro nedbalost nebo vinou uvedených prubířů přijdou do oběhu, kdykoliv pro toto titíž prubíři budou obžalováni, ať jsou pohnáni osobně k zodpovědnosti před námi a nástupci našimi českými králi a před pány, jak oni právě v jednotlivých čtvrtletích předsedají krajským soudům, cúdám. Jestliže pak budou usvědčeni obsahem nebo zrnem, že něco takového nařídili nebo provedli s jakostí nebo vahou grošů nebo haléřů, jako falšovatelé mince buďtež trestáni zaslouženým trestem smrti. A aby bylo možno snadněji a bezpečněji rozeznat takové falešné stříbrné groše a haléře, nařizujeme a chceme, aby pro vždycky bylo zachováno: nechť každý z pánů, kteří obyčejně předsedají soudu cúdě, uschová u sebe jednu ukázku zrna nebo jakosti, aby mohl v takovém případě vždy včas a podle skutečnosti usvědčiti a zaslouženým trestem potrestati vinu nebo nedbalost uvedených prubířů a také falšování kohokoli jiného.

A abychom ani my, dědicové a nástupci naši čeští králové v budoucnu nijak neměnili toto nařízení, rozhodnutí a ustanovení, jak bylo nahoře vyjádřeno a které za sebe, dědice a nástupce naše, české krále v dobré víře slibujeme na věčné časy zachovávati aby však tím spíše oni neodvolatelně je ustavičně zachovávali, zařídili jsme, aby tento spis byl rozmnožen a pánům českého království rozdán k úschově, opatřený nadto na jasné svědectví všeho řečeného s plným našim vědomím pečetěmi našich majestátů.

 
Dáno v Praze l. P. 1378 dne 2. listopadu, naší vlády, Karla císaře nahoře řečeného v roce třicátém třetím, císařské vlády pak třicátém čtvrtém, naší pak krále Václava napřed řečeného českého šestnáctém,
římského pak třetím.“

www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2017 Pražská mincovna a.s.