ZPRÁVA PRO SBĚRATELE MINCÍ ČNB: ČNB uzavírá objednávkové období na sady 20 Kč mincí. Ověřte si, zda máte na svém účtu závaznou rezervaci na mince 20 Kč s portréty československých osobností
Mincovna Ryzí přání PENÍZE - velká stříbrná medaile 1 Oz

Ryzí přání PENÍZE - velká stříbrná medaile 1 Oz

Averz Reverz
pamětní medailon cyklu Jedno ryzí přání
Autor: Marian Navrátil
Rytec: Otakar Hošek
Ražba: Pražská mincovna a.s.
Certifikát: Státní tiskárna cenin s.p.

průměr: 37 mm
hmotnost: 31 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, puncovaná
provedení: proof
náklad: není stanoven
emise: listopad 2016



DESIGN
HODNOTA
NÁKLAD
CENA
1 890 Kč Skladem
DETAILY

Jeden obrázek vydá za tisíc slov! Prohlédněte si i ty nejmenší detaily našich mincí. Objevte jejich půvab kliknutím na obrázky obou micovních ploch.

Ryzí přání PENÍZE - velká stříbrná medaile 1 Oz
Ryzí přání PENÍZE - velká stříbrná medaile 1 Oz
ODKAZY

Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Najdete zde samozřejmě i informace o minci "Ryzí přání PENÍZE - velká stříbrná medaile 1 Oz".
OBCHODNÍ INFORMACE

Kód položky:

CRM3153


Cena je včetně DPH. Běžná cena: 2 079,00
Koupí dnes ušetříte: 9% | 189,00 Kč
Dostupnost na prodejnách: 1-10 dnů
Koupí produktu získáte + 26,00 ZM

Zlaté mince (ZM) získané do našeho věrnostního programu nákupem tohoto zboží, můžete použít k úhradě nákupu libovolných produktů z naší nabídky a k získání dalších výhod! Nakupovat na jednom místě se vyplatí...
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,6

Hodnotilo 9 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

VŠE O NÁKUPU V MINCOVNĚ
SEZNAMTE SE S DÍLY PRAŽSKÉ MINCOVNY
Udržujeme české řemeslo živé...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (28) Známky polévkových ústavů a kuchyní
K ulehčení údělu potřebných byly od poloviny 19. století na řadě míst Čech, Moravy a Slezska zakládány polévkové ústavy, spolky na podporu chudých žáků, městské, obecní a lidové kuchyně, koncem první světové války také válečné kuchyně.

Ať už se nazývaly jakkoliv, společné jim bylo jedno - k usnadnění administrativy vydaly provozní známky, které se uplatňovaly při výdeji jídla.

Polévkové ústavy a veřejné kuchyně zakládaly soukromé osoby, spolky a církevní instituce. Tyto humanitární a podpůrné organizace, většinou odkázané na milodary občanů někdy i v naturáliích, často prostřednictvím známek, které potřební dostávali zdarma nebo za režijní cenu, zabezpečovaly pro chudé děti a nezaměstnané alespoň jedno teplé jídlo denně. Helmut Hirschberg1 uvádí, že pravzor těchto organizací pro ústavy ve Vídni byl berlínský spolek založený roku 1866 filantropkou Linou, nikoli Lisou Morgenstern2 (1830–1909). Ta uveřejnila řadu prací na téma charity, krom jiného vydala i návod k zakládání a provozování lidových kuchyní Hilfsbuch zur gründung, Leitung und Kontrolle von Volksküchen, Berlin 1892.

Nejstarším polívkovým spolkem v Čechách (a druhým nejstarším dobročinným spolkem v Praze4), který vydal kovové známky, byl pražský Privat Verein zur Unterstuitzung der Armen čili Soukromý spolek pro podporu chudých, založený již v roce 18015. Jeho ražby jsou zachyceny v prodejním soupisu Killianovy sbírky, což je datuje před rok 1857. Eduard Polívka6 je dokonce vročil do doby kolem roku 1830. Byly ražené z mědi a mosazi v pěti tvarech.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.



Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.

Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.

Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

Praha
Praha, Obecní dům
Prodejna mincovny
Ruční
Ruční
výroba
Dárek
Ražby z ryzího zlata
Dárek pro každou příležitost
Vsetín
Vsetín, Komerční banka
Prodejna numismatiky
www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2018 Pražská mincovna a.s.