ANGLIE 5 £ 2015 Významné detaily bankovky
Bank of England v druhé polovině roku 2016, 13. září, uvolnila do oběhu novou bankovka o nominální hodnotě 5 £ (pound sterling, British pound;GPD).
Za poznámku jistě stojí, že označení libry je v anglickém jazyce umístěno před sumu (číslici; £ 5). Bankovka je datována rokem 2015. Odpovídající katalogizace je Pick#394a–b. Pick#394a je emitována v rozsahu #AI–AN, kdežto Pick#394b má #AM–AP. Obě varianty jsou signována více guvernérkou Victorií Clelandovou.
V časopisu Mince & Bankovky byl v čísle 4/2016 (3234) publikován článek, který bankovku prezentoval z pohledu všeobecné makro poziční skladby. Bankovka má polymerový charakter, což je základní novinka. Centrální banka do té doby polymerní substrát při tisku svých bankovek nepoužila a to ani minimálním zastoupením biaxiálně orientovaného polypropylenu (BOPP). Bankovka bude v oběhu společně s posledně emitovanou bankovkou o shodné nominální hodnotě do počátku května 2017, kdy bankovka Pick#391a–d (2002) bude z oběhu stahována do 31. 5. 2017. Nová bankovka má rozměr 125 x 65 mm. Bankovka není vybavena klasickým vodoznakem, ale tzv. Tiskovým stínovaným obrazem (shadow image). Pouze pro zajímavost uvádíme, že první bankovka o nominální hodnotě 5 £ byla emitována v letech 1957-1967 a jednalo se o Pick#371 a Pick#372 na aversu s nosným portrétem Britannia, což bylo ženské zpodobnění ostrovů v zeměpisné oblasti označované Velká Britanie a Irsko.Na reversu bankovek byl zobrazen lev. Současně banka připravuje emisi ©2015 Issue doplnit bankovkami o nominální hodnotě 10 (zhruba v polovině roku 2017) a 20 £ (v průběhu roku 2020).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Jak se dělá mincovna (14) Tvorba ceny oběžných mincí
Musím se ve svých vzpomínkách opět vrátit o mnoho let zpátky, do doby, když jsem v roce 1971 skládal státní zkoušku z ekonomiky na VŠE v Praze.
Byla to doba pokračující politické normalizace a pro studenty z našeho kruhu obzvlášť složitá. První dva ročníky s námi na přednášky a na cvičení chodil velmi talentovaný student, náš kamarád, jménem Jan Palach. Více se k tomu nechci rozepisovat. Pamětníkům to stačí a nové generace se už více dočtou v učebnicích dějepisu.
V době příprav na státnice nám vedoucí katedry docent Choma s vážnou tváří radil, abychom zapomněli, co jsme se učili v 1. a 2. ročníku o Šikově ekonomické reformě a jak máme být opatrní, abychom neřekli něco, co se nemusí líbit přísedícím v komisi. Byli jsme z toho zmatení. Když už jsme ztratili ideály pražského jara, nechtěli jsme ztratit šanci ukončit 5 let studia. S napětím jsem proto šel na státnici a přál jsem si nějakou ekonomicky neutrální otázku, kde bych mohl uplatnit své znalosti a zároveň nemusel papouškovat myšlenky normalizátorů. Měl jsem štěstí. Vylosoval jsem si teorii cen. Tu jsem měl velmi dobře zažitou z prvního ročníku, když jsem v politické ekonomii kapitalismu skládal zkoušku na stejné téma. Cenová problematika se od té doby stala mojí oblíbenou disciplínou, která mě nikdy neopustila.
Vedoucím řídícím pracovníkem mincovny jsem se stal v době, kdy už jsem měl více než 20 let podnikové praxe. Dávno jsem pochopil, že cena výrobku je základem ekonomického úspěchu v podnikání. Zjednodušeně řečeno „co nejlépe nakoupit a co nejlépe prodat“. Neplatilo pro mě to hokynářské „co nejlaciněji nakoupit a co nejdráž prodat“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
