POKLADY Z VRAKŮ (3) Daleká cesta do Indie
Kromě španělských galeon naložených zlatem čelily nebezpečí na moři i holandské, anglické, francouzské a portugalské lodě, přivážející poklady z Nového světa a Orientu.
Dlouhá cesta z Dálného východu se stala stejně významnou jako španělsko–karibské spojení. V Evropě vznikaly Východoindické společnosti, které vysílaly své flotily s nákladem mincí na nebezpečné plavby a o výnosné orientální trhy spolu soupeřili dva velcí rivalové: anglická East India Company a nizozemská Vereenigde Oostindische Compagnie.
Východoindické společnosti
Obchodování s Dálným východem bylo navzdory všem nebezpečím extrémně výnosné a po celé Evropě vznikaly Východoindické společnosti, které každoročně posílaly své flotily na dlouhé plavby a soupeřily mezi sebou o lukrativní trhy. Jako první byla roku 1600 založena anglická East India Trading Company následovaná roku 1602 nizozemskou Vereenigde Oostindische Compagnie. Kromě nich vznikly i dánská Ostindisk Kompagni (založena 1616), francouzská Compagnie française pour le commerce des Indes orientales (působící v letech 1664–1769) nebo portugalská Companhia do commércio da Índia (založena 1628).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.
Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.
Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).
Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
