Vratislav II. a Vladislav II. Novinky z cyklu Korunovace českých králů
Volný cyklus pamětních medailí Pražské mincovny Korunovace českých králů obohatily dvě novinky.
Jako autor je pod nimi podepsán výtvarník Zbyněk Fojtů. Jedna připomíná prvního českého krále Vratislava II., druhý titul odkazuje na korunovaci jeho vnuka Vladislava II. Medaile jsou vyrobeny z čistého stříbra. Ještě letos mincovna plánuje i ražbu stejného motivu do zlata.
Autorem návrhů pro nové pamětní medaile, které připomínají první české korunované krále, je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Při navrhování a modelování medailí typologicky vycházel z předcházejících korunovací českých králů, jichž je také autorem. „V portrétech panovníků jsem se snažil vyjádřit románskou dobu, ve které oba panovníci žili. Mým záměrem bylo také přenést určitou monumentalitu, kterou jsem cítil v malířských vyobrazeních králů,“ přiblížil výtvarník. Prozradil, že u medaile Vratislava II. chtěl co nejvýstižnějším způsobem znázornit románskou knižní malbu, kterou velmi obdivuje. „Na obou medailích je strukturální modelací denárů znázorněna doba, ve které byly mince vyraženy,“ dodal Zbyněk Fojtů.
Totožný motiv ponesou i medailony z čistého zlata. „Se stříbrnými mají společný průměr a hmotnost, vnějšími parametry se budou lišit pouze v síle materiálu,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy
Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.
S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.
Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ