Nikolaj Nosov
Nikolaj Nikolajevič Nosov byl známý ruský autor dětských knih. V Čechách jsou nejznámější jeho příběhy o Neználkovi. Ty byly dokonce zfilmovány.
Moskva -
K výročí sto let od narození Nikolaje Nosova vydává ruská centrální banka novou stříbrnou minci s portrétem Nikolaje Nosova a s kolorovanými postavičkami malíčků a malenek.
Autory mince jsou A.V. Baklanov, Yu.S. Gogol a A.D. Shablykin kteří prováděli i rytecké úpravy mince. Ražba mince proběhla v Petrohradu, v tamní mincovně.
Mince je ražena ze sterlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Má průměr 33 mm a váží polovinu troyské unce. Na licní straně je částečně kolorovaná. Náklad těchto mincí je omezen na 7500 ks.
Tato mince opět probouzí vzpomínky na obyvatele slavného města Kvítečkova na Okurkové řece, které si oblíbily generace československých čtenářů. Doktora Pilulkina, lovce Kulku, opraváře Šroubka a další obyvatele Zvonečkové ulice teď připomíná tento originální přírůstek ve sbírkách malých i velkých sběratelů.
VZÁCNÝ PENÍZ ke korunovaci Maximiliana II. na českého krále
Král Ferdinand I. stanovil v závěti z 25. února 1554 rozdělení svých zemí mezi své tři syny.
Maximilian jako prvorozený dostal do držení podunajské Rakousko tj. Dolní a Horní Rakousy, království české a uherské. Kromě toho byl určen jako nástupce římské císařské koruny. Prostřední Ferdinand získal Tyroly a nejmladšímu Karlovi připadla vnitrorakouská hrabství Korutany, Štýrsko a Kraňsko. Tím se v rakouské linii habsburského rodu vytvořily tři větve – rakouská, tyrolská a štýrská.
Maximilian se narodil 1. srpna 1527 ve Vídni jako syn rakouského arcivévody, českého krále Ferdinanda (pozdější císař Ferdinand I.)1 a jeho manželky Anny Jagellonské.2 Mládí strávil v tyrolském Innsbrucku, kde také studoval. Dostalo se mu důkladného vzdělání. Mezi jeho učiteli byli významní humanisté, jako například Caspar Ursinus Velius a Georg Tannstetter. Podobně jako jiní členové panovnické rodiny i Maximilian se učil celé řadě jazyků. Vedle němčiny to byla francouzština, španělština, italština, čeština, maďarština a latina. K jeho učitelům krátce patřil i Wolfgang Schiefer (tajný luterán, a proto byl brzy propuštěn), který Maximilianovi údajně jako první přiblížil myšlenky protestantismu. Sympatie k této konfesi3 tak utvářely charakter mladého arcivévody. Poměrně brzy, již v roce 1543, vstoupil do kontaktu s protestantským kurfiřtem Augustem Saským, což habsburský dům dost nelibě nesl. Měl být proto co nejdříve izolován od protestantského vlivu, a tak když mu bylo
sedmnáct let, vzal ho sebou jeho strýc Karel V. do Španělska a v roce 1548 ho oženil se svou dcerou Marií, infantkou španělskou.4 Sňatek měl jednak upevnit svazek mezi španělskou a rakouskou linií rodu, jednak byl zamýšlen i jako pokus o převýchovu a přivedení arcivévody na katolickou víru. Ale ani pobyt na španělském dvoře Karla V. jeho katolicismus příliš neposílil.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
