Mezinárodní rok astronomie
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil, sepsal o tom zprávu nazvanou "Nebeský posel".
Praha, Vídeň - Za týden se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji astronom Johannes Kepler. Ten v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler pak vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Benátek ke Galileimu.
V roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Mezinárodní astronomický rok (IYA 2009) bude v Česku doprovázet řada soutěží. IYA 2009 vyhlásily UNESCO a Mezinárodní astronomická unie na počest 400. výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které uskutečnil italský astronom Galileo Galilei.
Vedle českých mincí věnovaných J. Keplerovi zaujem českou numismatickou veřejnost i nová rakouská bimetalová mince. Bimetalová mince se skládá z vnějšího stříbrného prstence a pozlaceného jádra, které je tvořeno velmi vzácným prvkem, kterým je niob.
Niob je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 15 -25 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů vodíku. Niob má široké využití: je součástí ušlechtilé oceli, používá se v klenotnictví a medicíně. Slitiny niobu s cínem a titanem se používají pro výrobu supravodivých magnetů, které jsou schopné vyrobit velmi silné magnetické pole.
Minci razí rakouská mincovna ve Vídni a na český sběratelský trh ji dováží Zlaté Mince - Numismatika.
Minci si můžete pohlédnout na této stránce, kde jsou taky uvedeny její technická data:
Olympijská mince Památka na moderní olympiádu
Novodobá olympijská tradice už přežila více než stovku let. S každou další olympiádou je
jasnější, že přetrvá dál, protože kromě sportovního ducha živí olympiády i spousty lidí. Olympijské hry mají samozřejmě i své numismatické památky.
K oživení olympijské tradice došlo v roce 1896 a v roce 1914 se poprvé přidaly i zimní olympijské hry. Přesto, že od začátku novodobé olympijské tradice známe suvenýry v podobě
medailí a plaket, na první olympijskou minci si numismatici museli počkat až do roku 1951. Tehdy bylo finskou vládou povoleno vydat první olympijskou minci v hodnotě 500 markkaa, která měla propagovat hry v roce 1952. Tato mince cirkulovala s běžnými oběhovými mincemi a bylo jí vyraženo poměrně velké množství. Minci se dostalo poměrně velké popularity a tak se z vydávání olympijských mincí stala (výnosná) tradice. Až na výjimky se později vydávaly
vždy jen mince pamětní, které se do oběhu vůbec nedostaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
