Nejkrásnější medailony Karolínská kolekce kompletní
Exkluzivní sadu pamětních medailonů inspirovaných slavnou českou mincí Nové Město pražské ze sady Karel IV., vyrazila Pražská mincovna. Náměty pro čtyři nové tituly vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl.
Zlatá desetitisícikoruna Karel IV. – Nové Město pražské (emise ČNB) se zařadila k legendám české mincovní tvorby. V prestižní anketě každoročně pořádané v USA časopisem World Coin News a nakladatelstvím Krause Publications získala na přelomu tisíciletí titul Nejkrásnější zlatá mince roku 1999. Celá emise je samozřejmě už dávno beznadějně vyprodaná, slavný motiv se však znovu objevil na pamětních medailonech Pražské mincovny, která k jejich ražbě získala autorská práva i souhlas České národní banky.
K motivu připomínajícímu založení Nového Města pražského navíc přibyly další tři návrhy z ateliéru Vladimíra Oppla, takže vznikla zajímavá sada čtyř medailonů tematicky zaměřených na období vlády Karla IV. Zajímavostí je, že tyto návrhy měl autor téměř patnáct let uložené v archivu, původně byly totiž určeny pro pamětní mince České národní banky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Jak se dělá mincovna (8) Jak se začíná budovat
Slovo budování se mé generaci vrylo do paměti velmi zvláštní formou, neboť od mládí jsme slyšeli a na mnoha transparentech četli, že budujeme socialismus nebo budujeme lepší zítřky.
Kolik námahy takové budování stojí, to znali moji rodiče a musím říci, že u toho nebyli moc šťastní. Tak takové budování jsem na začátku roku 1993 rozhodně neměl na mysli. Představa, že budujeme mincovnu v sobě zahrnovala mnoho různých rovin, které se musely vzájemně propojit tak, aby vše do sebe zapadalo jako jemná kolečka hodinového strojku, který pravidelně tiká a ukazuje čas tak přesně, že by podle něj mohly jezdit švýcarské vlaky.
Ono se vlastně nebudovalo, protože budova už dávno byla postavena, dalo by se říci z hlediska stavebního, že se jednalo o velmi náročnou přestavbu. Z pohledu řízení to bylo něco opravdu mimořádného, neboť nikdo ve firmě neměl zkušenost s tím, že by do stavební činnosti tak výrazně zasahovala Policie ČR a bankovní instituce v podobě ČNB. Navíc nás začal tlačit čas. Ve vedení Bižuterie se na začátku ledna 1993 připravil zásadní materiál, ve kterém bylo stanoveno, že do konce ledna musí technický náměstek ve spolupráci s výrobním náměstkem vystěhovat stávající provozy technického rozvoje a vše rozmístit v rámci velkého areálu Bižuterie tak, aby se od února mohlo začít se stavebními úpravami.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
