75. VÝROČÍ OPERACE ANTHROPOID
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Jako odvetu za teror, který rozpoutal zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich po svém jmenování v září 1941, připravil na něj II. odbor československého exilového ministerstva národní obrany v Londýně atentát. Operaci s krycím názvem Anthropoid provedli 27. května 1942 rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, vycvičení a vyslaní z Velké Británie. Atentát byl proveden na již neexistující křižovatce Kirchmayerovy třídy a ulice V Holešovičkách, kde musel Heydrichův automobil Mercedes-Benz zpomalit. Gabčíkův samopal Sten selhal a nevystřelil, Kubišovi se však podařilo vrhnout k tomu účelu speciálně sestrojenou bombu, která poškodila automobil a Heydricha zranila. Ačkoliv zra
nění nebylo smrtelné, v důsledku dodnes neobjasněných komplikací protektor po osmi dnech 4. června 1942 zemřel. Parašutistům se podařilo uniknout a dlouho se je nedařilo vypátrat, až pomocí zrádce byl zjištěn jejich úkryt v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Mančukuo L outkový stát a jeho oběživo
Toto krátké pojednání vzniklo při mém studiu historie japonské Kwantungské armády a bojů na severní hranici se Sovětským svazem.
Na historii Mančukua jako loutkového státu mě překvapila skutečnost, že stát nevznikl jako důsledek přímé japonské války proti Čínské republice, ale podstatně dříve.
Po první světové válce a ještě dříve po prohrané rusko-japonské válce v roce 1905 došlo k tomu, že východní nárazníková část Číny při korejské a nové ruské hranici se od roku 1905 stala přímo ideální surovinovou základnou imperiálního Japonska. To vyvrcholilo v roca 1931 přímým obsazením celého území Kwantungskou armádou, která vyhlásila dne 9. března 1931 toto území jako samostatný stát Mančukuo pod vojenskou správou. Protože Japonsko bylo tehdy ještě členem společnosti národů, považovalo císařské vedení za nutné nastalou situaci legalizovat. Proto byla do vnitřní Číny vyslána delegace, která přesvědčila bývalého čínského císaře Pchu-I, aby se stal formálním vladařem tohoto území. Republikánské vládě v Číně to v zásadě nevadilo, protože byla zmítána vnitřními rozpory, občanskou válkou a jinými problémy. Na osobní doporučení předsedy japonské vlády Tanaky a císaře Hirohita bylo excísaři slíbeno zřízení císařství. Byl převezen lodí do Mančukua, dostal spolehlivý japonský doprovod pod velením kapitána Itakiho, který plnil poslání a úkoly dané mu japonskou vládou. Pchu-I byl po příjezdu na své budoucí území nemile překvapen sdělením, že je jmenován nikoliv císařem, ale pouhým správcem Mančukua. Jako správce s blokovaným pohybem dostal možnost jen částečně řídit svůj nový stát a teprve po oficiálním podřízení se japonskému císaři a po setkání s ním bylo v roce 1934 vyhlášeno císařství, které formálně existovalo až do roku 1945.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
