ANGLIE 5 £ 2015 Významné detaily bankovky
Bank of England v druhé polovině roku 2016, 13. září, uvolnila do oběhu novou bankovka o nominální hodnotě 5 £ (pound sterling, British pound;GPD).
Za poznámku jistě stojí, že označení libry je v anglickém jazyce umístěno před sumu (číslici; £ 5). Bankovka je datována rokem 2015. Odpovídající katalogizace je Pick#394a–b. Pick#394a je emitována v rozsahu #AI–AN, kdežto Pick#394b má #AM–AP. Obě varianty jsou signována více guvernérkou Victorií Clelandovou.
V časopisu Mince & Bankovky byl v čísle 4/2016 (3234) publikován článek, který bankovku prezentoval z pohledu všeobecné makro poziční skladby. Bankovka má polymerový charakter, což je základní novinka. Centrální banka do té doby polymerní substrát při tisku svých bankovek nepoužila a to ani minimálním zastoupením biaxiálně orientovaného polypropylenu (BOPP). Bankovka bude v oběhu společně s posledně emitovanou bankovkou o shodné nominální hodnotě do počátku května 2017, kdy bankovka Pick#391a–d (2002) bude z oběhu stahována do 31. 5. 2017. Nová bankovka má rozměr 125 x 65 mm. Bankovka není vybavena klasickým vodoznakem, ale tzv. Tiskovým stínovaným obrazem (shadow image). Pouze pro zajímavost uvádíme, že první bankovka o nominální hodnotě 5 £ byla emitována v letech 1957-1967 a jednalo se o Pick#371 a Pick#372 na aversu s nosným portrétem Britannia, což bylo ženské zpodobnění ostrovů v zeměpisné oblasti označované Velká Britanie a Irsko.Na reversu bankovek byl zobrazen lev. Současně banka připravuje emisi ©2015 Issue doplnit bankovkami o nominální hodnotě 10 (zhruba v polovině roku 2017) a 20 £ (v průběhu roku 2020).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Výrobní defekty na mincích (2)
V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.
Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.
Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.