Pražská mincovna

České mincovny

Strážci odkazu českého národa.

V mincích českých mincoven je uložen věčný otisk dějin českého národa. Každá nese příběh své doby, je svědkem rozmachu a pádů, triumfů a výzev, kterým české země čelily. Medaile vydané našimi panovníky zachycují důležité milníky, které formovaly osudy českého národa. Zlaté české dukáty jsou nejen symbolem bohatství a dokladem kulturní vyspělosti, ale i technické dovednosti nutné k jejich výrobě. Jejich vysoká kvalita svědčí o schopnostech mistrů, kteří tyto klenoty vytvořili.

Již od dávných dob se v českých řekách rýžovaly zlaté nugety, a to zejména v potocích, které se proplétají Šumavou a Českým krasem. Rýžování zlata zde bylo oblíbenou činností místních obyvatel i cestovatelů, kteří se sem sjížděli v naději, že najdou svůj kus štěstí. Legendy vyprávějí o bohatství, které se ukrývalo v písčitých nánosech a které dávalo naději na lepší život. Zlaté nálezy byly nejen zdrojem obživy, ale i inspirací pro lidové pověsti, které dodnes připomínají tuto zlatou éru.

Vedle rýžování zlata z řek se významně rozvíjelo i dolování zlata v českých horách. Krušné hory, Jizerské hory či Zlaté hory – to jsou jen některé z míst, kde se těžilo zlato a stříbro. Tyto činnosti měly zásadní vliv na rozvoj českých měst a obchodních center, která se stala křižovatkami obchodu a řemesel. Města jako Kutná Hora, Jílové u Prahy či Kašperské Hory nebo moravská Jihlava byly symboly bohatství a prosperity, které drahé kovy přinášely. Zásadní vliv měly i na dynamický vývoj českého mincovnictví.

Země Koruny české dala světu jedny z nejvýznamnějších mincí, které se staly základem pozdějších světových měn. Pražské groše, ražené již od 13. století, se staly mezinárodně uznávaným platidlem, které používali obchodníci po celé Evropě. Později, v 16. století, vznikl v Jáchymově tolar – předchůdce dnešního dolaru. Tyto mince byly symbolem hospodářské síly Českého království a jejich odkaz je živý dodnes.

Tradice českých mincoven sahá až do druhé poloviny 10. století, kdy hrála významnou roli v českém mincovnictví právě ta pražská. Nejstarší mincovna v Praze stávala pravděpodobně na Vyšehradě a její činnost dokládají mince s označením místa ražby PRAGA CIVITAS.

V roce 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, který stanovil nové podmínky pro nakládání se surovým stříbrem. Na jeho základě byla zahájena ražba pražských grošů, které se staly jednou z nejznámějších mincí české historie. Pražské groše vydržely v oběhu až do roku 1644 a pro svou kvalitu byly ceněny daleko za hranicemi Českého království.

Vedle Prahy se do tisícileté historie našeho mincovnictví zapsaly mnohá města. Významné mincovny byly činné v Kutné Hoře, Jáchymově, Jihlavě, Brně, Chebu, Olomouci, Kroměříži, Opavě, Znojmu, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Uherském Hradišti, Litoměřicích, Jablonci nad Nisou, Budyni nad Ohří, Plzni, Kadani, Příbramu, Mělníku, nebo v Kremnici. Ta se dnes nachází na Slovensku, ale právě Kremnická mincovna byla mimořádně významná v období československé republiky po obnovení samostatnosti.

Právo razit mince je královský regál, náležící výhradně panovníkům. Jedním z nejvýznamnějších nositelů této výsady vladařů, který je úzce spjat se zlatem a snahou o jeho získání pomocí alchymie, byl císař Rudolf II. Tento osvícený panovník, který vládl na přelomu 16. a 17. století, proměnil Prahu v centrum evropské kultury a vědy. Rudolf II. byl vášnivým sběratelem uměleckých děl, mincí a medailí, které se staly symbolem jeho moci a kulturního vlivu. Jeho sbírky obsahovaly vzácné exempláře z celého světa a dodnes jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších uměleckých sbírek své doby. Rudolf II. viděl v umění a zlatu nejen estetickou, ale i symbolickou hodnotu – jako odraz své moci a významu svého rodu.

Medailérské umění na dvoře Rudolfa II doslova vzkvétalo. Významným mistrem, jež zde působil byl italský medailér a sochař Giovanni Abondio. Abondio je znám především svou dovedností v portrétní medailérské práci, která dokonale zachytila tehdejší styl a umělecké ideály rudolfínské doby. Jeho medaile byly vysoce ceněny pro svou preciznost a výraz, s jakým zachycovaly v reliéfech portréty nejen členů císařské rodiny, ale i významných osobností, které se pohybovaly na dvoře Rudolfa II.

Abondio dokázal vytvořit živé a realistické portréty, které vynikaly jemností detailů a mistrovským ovládáním reliéfu. Mnohé z jeho děl zobrazují císaře Rudolfa II., jeho nástupce Matyáše i další významné osobnosti z okruhu dvora. Díky své mimořádné preciznosti a schopnosti zachytit psychologii portrétovaných osob se Abondio zařadil mezi nejvýznamnější portrétní medailéry své doby. Jeho práce výrazně ovlivnila další vývoj portrétního medailérství v Evropě a dodnes je obdivována pro svou technickou dokonalost a uměleckou hodnotu.

Hans Reinhart starší, švýcarský rytec a medailér, rovněž pracoval na Rudolfově dvoře a jeho práce zahrnovala nejen medaile, ale také mincovní ražby a rytiny. Reinhart přinesl do Prahy své zkušenosti a styl, čímž obohatil rudolfinské medailérství o švýcarské prvky a techniky. Jeho medaile se vyznačovaly realistickým portrétním stylem a uměleckou hloubkou.

Medailérské umění na dvoře Rudolfa II. bylo jedinečné nejen díky dovednostem těchto mistrů, ale také díky Rudolfovu mecenášství a podpoře uměleckého vyjádření. Medaile vyrobené za jeho vlády nesly silnou symboliku, která často odrážela císařovu lásku k umění, vědám a mystice. Díky těmto umělcům a jejich mistrovskému zpracování se medailérství na Rudolfově dvoře stalo uměleckým vrcholem a inspirací pro budoucí generace.

Pražská tradice ražby mincí je starší a významnější než tradice kremnická (1328) nebo vídeňská (1194), Praha se však na rozdíl od těchto měst nemůže chlubit nepřetržitou činností. V její tisícileté historii se střídala období ražby slavných mincí s dlouhými přestávkami, kdy byla mincovna uzavřena. Střídali se také zřizovatelé pražské mincovny a měnila se i místa jejího působení. Ražba mincí zde probíhala až do roku 1856.

Novodobá Pražská mincovna a.s. není právním nástupcem zaniklých pražských mincoven. Vznikla roku 2011 a je nejmladší českou mincovnou. Na těchto stránkách se můžete seznámit s její činností. Stejně jako ostatní v Čechách činné podniky, je i Pražská mincovna soukromou mincovnou. Žádná česká mincovna není státní podnik. České mince vydává Česká národní banka.