NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
125. VÝROČÍ ZEMSKÉ JUBILEJNÍ VÝSTAVY Pamětní mince 200 Kč 2016
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 i celého emisního období 2016-2020, s předběžným datem emise 6. dubna 2016, měla být mince k 125. výročí narození českého herce Vlasty Buriana.
Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala Česká národní banka v říjnu 2014 s uzávěrkou 14. listopadu 2014.
Vypsání ceny se zúčastnilo 26 autorů, kteří předložili celkem 39 podání. Návrhy posoudila 24. listopadu 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze. Odborným poradcem byl PhDr. Václav Kofroň z Národního filmového archivu. I. cenu získal návrh Jaroslava Bejvla, II. cenu návrh Jiřího Hanuše a III. cenu návrh akademického sochaře Miroslava Ronaie. Vzhledem k nedohodě o použití osobních atributů Vlasty Buriana však tato mince nebyla vydána. Nedošlo ani k zahájení technické realizace, tedy ke zkušební ražbě ani přípravě ražebních nástrojů. Při rozhodování o případné náhradě se znovu uvažovalo o zařazení tématu 700. výročí narození Karla IV. s předběžným datem emise 4. května 2016. Vzhledem ke zmenšenému časovému prostoru při přípravu nového motivu a doplnění plánu emise pamětních mincí na rok 2017 dalším motivem však bylo nakonec rozhodnuto zrušit vydání mince k 125. výročí narození Vlasty Buriana bez náhrady.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
