Zajímavá chyboražba pražského groše Václava IV.
Pražské groše Václava IV. patří mezi nejčastěji se vyskytující české ražby grošového období. Je to dané v první řadě dlouhým obdobím vlády krále Václava IV. a rovněž mohutnou produkcí kutnohorské mincovny za doby jeho vládnutí.
Velmi zřídka se nicméně mezi groši tohoto panovníka objeví opisová chyboražba, často pozorovaná například na groších Vladislava Jagellonského. V doposud nepublikovaném náleze pražských grošů a drobných mincí z Berouna byl autory článku pozorován vzácný pražský groš Václava IV. s chyboražbou ve jménu panovníka. Namísto obvyklého WENCEZLAVS je na groši zcela zřetelně vyraženo WENIEZLAVS. Unikátnost uvedené chyboražby dokládá i fakt, že podobný defekt u grošů z tohoto období nebyl zaznamenán ani v nejnovější typologii pražských grošů Václava IV. od Jiřího Hány (HÁNA, J.: Pražské groše Václava IV. z let 1378–1419,. Plzeň 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Německá platidla po 2. sv. válce (5) Emise BBK III
„Mr. Gorbatchev, open this gate. Mr. Gorbatchev, tear down this wall!“ prohlásil před Brandenburskou branou ve svém nejslavnějším projevu k sovětskému vůdci americký prezident Ronald Reagan.
V té době zbývalo do pádu berlínské zdi necelých 29 měsíců a do sjednocení Německa tři roky. Na platidla obíhající v následujících letech se zaměříme v páté části našeho povídání.
Na přelomu 70. a 80. let představoval Sovětský svaz jednu ze dvou světových supervelmocí. Země s rozsáhlým zbrojním arzenálem a obrovským množstvím nerostných surovin však od konce 40. let čím dál tím více zaostávala za Spojenými státy a západní Evropou. Po nástupu amerického prezidenta Ronalda Reagana se tlak západu na země východního bloku dále vyhrocoval. Po odchodu Leonida Brežněva z funkce generálního tajemníka se následně začíná měnit i politická situace uvnitř samotné SSSR, v které postupně získává převahu reformní křídlo komunistické strany v čele s Michailem Gorbačovem. S jeho nástupem dochází nejen ke snahám o růst životní úrovně a zvýšení produktivity, ale také uvolnění otěží ve vztahu ke svým středo a východoevropským satelitům.
Tento posun směrem k větší liberalizaci však nereflektovalo Honeckerovo vedení v NDR, což na konci 80. let vedlo k hromadným demonstracím v Berlíně a Lipsku, které byly násilně potlačeny. Nepokoje v ulicích vyvolaly především zfalšované komunální volby z května 1989. V důsledku těchto nepokojů, ale i tlaku uvnitř SED1 byl následně v říjnu 1989 nucen Erich Honecker odejít z postu generálního sekretáře a na uvolněný post nastupuje Egon Krenz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
