Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.
V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Koruna českých králů na rakouské minci 100 euro 2011
Být to o něco dříve, zapadl by tento článek přesně do konceptu našeho veletržního speciálu, který se věnoval z velké části Svatováclavské koruně.
Rakouská mincovna už od roku 200 vydává sérii 100eurových mincí, na nichž se objevují koruny, jež zdobily hlavy habsburských panovníků. Po koruně Svaté říše římské, rakouské arcivévodské a uherské Svatoštěpánské přichází na řadu koruna českých králů. A tak se symbol české státnosti objevuje na zahraniční minci.
Dne 10. listopadu se na půdě rakouského velvyslanectví v Praze sešla zvláštní společnost. Rakouský velvyslanec Ferdinand Trautmannsdorf uvítal generálního ředitele Münze Österreich pana Gerharda Starsiche a předsedu představenstva České Mincovny Karla Zoubka. Ti se zde sešli, aby novinářům (a potažmo čtenářům) představili zvláštní novinku. Unikátní projekt spojil tuzemskou mincovnu s jejím rakouským protějškem, jenž se pyšní osmisetletou tradicí a světovým věhlasem. Z mincovních dílen vzešly zlatá rakouská mince s podobiznou Rudolfa II. a stříbrná medaile s motivem knížete Václava.
Z dílny Münze Österreich pochází zlatá mince obsahující 16 gramů čistého zlata. Lícová strana nese motiv Svatováclavské koruny a nominální hodnotu. V opisu najdeme název státu (Republik Österreich – Rakouská republika) a popis klenotu – Wenzelskrone (doslova Václavská koruna).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
