Kdo byl Andragorás? Záhadní vydavatelé antických mincí
Kouzlo a tajemství řecké klasické numismatiky spočívá v různorodosti mincovních motivů, nominálů i vydavatelů. V období helénismu jsou emise měst či městských států doplněny nominály panovníků.
Zatímco klasické řecké antické mince doslova plýtvají obrazovými náměty, postavy bohů se střídají s totemovými zvířaty či božskými atributy, helénistické mince vykazují značnou námětovou rigiditu. Lícní stranu charakterizuje většinou portrét zprava (buď vydavatele, jeho předka nebo některého z bohů), rubní strana je vyhrazena pro božstvo a nápisy identifikující vydavatele.
Obecně proto platí, že rámcové určení helénistických mincí k jednotlivým vydavatelským domům či oblastem je jednoduší než v případě mincí klasických. Jejich přesné přiřazení konkrétnímu panovníkovi či dokonce lokalizování místa jejich vzniku je však mnohdy nesmírně obtížné. Situaci ztěžuje skutečnost, že následník často vydával mince s portrétem zemřelého předchůdce či zakladatele dynastie (Seleukovci, Ptolemaiovci), nebo s portréty svého dobrodince a podporovatele (např. nejkrásnější portréty Seleuka I. se dochovaly na ražbách pergamského vládce Filetaira).
Neméně potíží způsobuje opakování několika dynastických jmen v jednom rodě, (Antiochos, Seleukos, Alexandros, Apollodotos, Diodotos), extrémní případ je pak jméno Ptolemaios, které lze přečíst na všech egyptských epigrafických ražbách.
Samostatnou kapitolu a mnohdy badatelský oříšek představují ražby ve stylu emisí Alexandra Velikého. Jeho mince z drahých kovů byly napodobovány téměř sto padesát let po jeho smrti v mincovnách od Makedonie až po města v Malé Asii a Palestině. Rozhodnutí, zda mince vznikla za života velkého krále, je bez specializované literatury nemožné a mnohdy i přesto sporné. Stejně tak rozlišování mincoven pomocí mincovních značek je velmi diskutabilní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Portrét na bankovkách Papírová platidla Alžběty II.
Jak už zmiňují předešlé články, v letošním roce uplynulo již 60 let od nástupu na trůn britské královny Alžběty II., která převzala po svém otci králi Jiřím VI. dne 6. února 1952 rozsáhlé impérium celosvětového významu.
Tímto se stala panovnicí a hlavou společenství národů zvaných Commonwealth, ačkoliv tyto země mají svou vlastní vládu.
Statut dominia užívá Kanada spolu s Austrálií, čímž se rozumí, že sice hlavou státu je britský panovník, ale tyto země rozhodují o sobě samy, naproti tomu kolonie se plně podřizují v rozhodování z centralizovaného Londýna. V některých těchto zemích stále využívají jako hlavní motiv na svých bankovkách právě britskou královnu Alžbětu II., jako symbol prestiže a sounáležitosti s Commonwealthem. Známo je 26 druhů portrétů britské panovnice, které se staly bankovním motivem, kde mnohdy je jeden motiv použit více státy. Zde máme na ukázku portréty z různých zemí, kde byla použita jedna předloha pro vytvoření
shodné rytiny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
