Mária Poldaufová Mistři české numismatiky
Mária Poldaufová patří k nejznámějším tvůrcům pamětních medailí a mincí na Slovensku.
Díky řadě realizací a ocenění je ovšem známá také v zahraničí. Mezi její největší úspěchy patří vítězství v Mezinárodní soutěži v designu mincí, kterou vyhlásila japonská mincovna. Pravidelně se zúčastňuje výstav FIDEM a výstav organizovaných Sdružením medailérů Slovenska. Její jméno je spjato s kremnickou mincovnou, pro niž dlouhá léta pracovala. Mária Poldaufová od malička miluje pohyb, dodnes si například ráda zalyžuje nebo zajezdí na kole.
Loni jste v Tokiu převzala cenu za první místo v Mezinárodní soutěži v designu mincí za rok 2011. Co pro vás toto ocenění znamená?
Pro mě tato událost znamená velice moc. Soutěže jsem se zúčastnila poprvé a hned jsem vyhrála, takže to vnímám jako takovou vrcholnou tečku za svou tvůrčí činností.
Jak dlouho trvá vaše aktivní kariéra?
Po ukončení umělecké průmyslovky jsem nastoupila do ateliéru v mincovně v Kremnici a tam jsem pracovala přesně čtyřicet roků a čtyřicet dnů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina
z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.
Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2),
Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
