Svatý Václav Mince, medaile, plakety a odznaky
Svatý Václav (* 907/908, † 28. 9. 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona České země a symbol české státnosti. Dále je patronem junáků, vinařů a sládků.
O životě svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Kolem osoby tohoto knížete a jeho života proto dodnes panuje řada dohadů a otazníků. Není jisté jeho datum narození ani datum úmrtí.1
Jaký byl historický kníže Václav? Kromě díla saského kronikáře Widukinda z Corvey, čerpají historici své poznatky o knížeti Václavovi především z početných legend. Legendy knížete většinou líčí jako dobrého křesťana, zbožného a vzdělaného vladaře. Výsledky průzkumu dochovaných kosterních pozůstatků ukazují, že Václav musel být štíhlý, poměrně vysoký muž se svalnatou postavou, patrně fyzicky velmi zdatný. Václav byl synem přemyslovského knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry, pocházející z knížecího rodu Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. jeho žena Ludmila, později prohlášená za svatou. Někdy mezi roky 915-921 se narodil Václavův mladší bratr Boleslav. Ponechme stranou politickou situaci v Čechách za vlády knížete Václava i jeho vztah k bavorským a saským sousedům s ohledem sílící tlak římskoněmecké říše na rodící se český stát, o tom je pojednáno v navazujících článcích tohoto čísla M&B. Na tomto místě je jen třeba připomenout si, že Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi během své návštěvy v sídle svého bratra Boleslava.2 Jednotlivé legendy se v líčení Václavovy smrti i data vraždy rozcházejí. Pravděpodobně nejstarší vyobrazení vraždy svatého Václava se nachází v tzv. Wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy z konce 10. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
MARIE TEREZIE Císařovna v medailérské tvorbě
V máji tohto roku minimálne v bývalých zemiach Rakúsko-Uhorskej monarchie opakovane zarezonovalo 300. výročie narodenia rímskej cisárovnej, kráľovnej Uhorska a Čiech Márie Terézie.
Narodenie Márie Terézie pripomínajú dve medaily (1717) Benedicta Richtera s portrétmi jej rodičov, Karola VI. a Alžbety Kristíny. Pragmatická sankcia jej otca Karola VI. jej zabezpečila ako nemužskému potomkovi následníctvo trónu. Bola prvou a zároveň jedinou habsburgskou panovníčkou, ktorá zdedila nástupníctvo po ženskej línii. Hneď od nástupu na trón bola konfrontovaná politickými aj vojenskými výzvami. Konflikt s Pruskom definitívne pripravil monarchiu o väčšinu Sliezska, konflikt s Francúzskom, Bavorskom a Saskom dokonca na viac ako rok aj o Čechy. Za manžela si vzala Františka Lotrinského, ktorý bol aj obľúbencom jej otca, a vydávala sa „z lásky“. Mali spolu 16 detí. Ona sama však svoje deti podrobila nemilosrdnému politicko-mocenskému kalkulu vo svojej svadobnej politike. Jedine svojej najmilšej dcére Márii Kristíne dovolila vydať sa z lásky za Sasko-Těšínskeho princa Alberta Kazimíra. Pre niektoré jej dcéry boli tieto jej rozhodnutia zdrojom celoživotného utrpenia.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.