10dukát 1633 Výjimečná aukce
V časopise jsme ukazovali žebříček nejdráže prodaných mincí v českých aukcích a rozebírali, proč jsou vysoké zlaté nominály tak oblíbenou komoditou investorů.
O tom, že se v numismatice točí mnohdy velké peníze jsme psali v čísle 5/2013. Po nějaké době opět taková mince vyplavala na veřejnost. 10dukát 1633 sice neaspiroval na špičku žebříčku, nicméně aukce zajímavá byla. I tím, že její forma měla jisté prvenství.
V čem byla aukce tohoto Ferdinandova pražského desetidukátu tak originální? Především v tom, že se jednalo o první takový numismatický kus na veřejné aukci Aukro, kde byste dříve takový materiál asi nehledali. Michal Zikmund, majitel Numismatiky Turnov, která do aukce minci dala, v sobě našel tolik odvahy, že dal minci dražit od koruny. Nabízený kus byl při tom prodán v aukci Frühwald 29. 3. 2014 za úctyhodných 25 000 euro plus aukční poplatky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
