Problematické emise thajských bankovek (2) Poznámky pro sběratele
V čísle 4/2013 časopisu M&B (strana 49–53) jsme naznačili zásadní problematiku klasifikace nebo též kategorizace vybraných emisí thajských bankovek (tabulka níže).
Ve volném pokračování příspěvku se budeme věnovat další významné emisi bankovek z období let 1985–1996. V dnešním příspěvku navážeme na již zveřejněnou první část s odvoláním na tabulku tzv. navrhovaných kriterií pro kategorizaci thajských bankovek.
Pick#87 ND (1980) sig3.52–63; Σ13 / 10 [12]10 baht (tzv. identit bankovky)
U bankovky je ve SCWPM uvedeno správně 13 použitých signatur (52–63). Je jich ve skutečnosti však pouze 12 (viz dále). Jak jsme uvedli výše, nebudeme memorovat jednotlivé signatury, pouze stanovíme podle roků funkčního období (viz konkretizace signatur) odpovídající klasifikaci (vyjma opakovaných signatur již uvedených v textu výše). Upozorníme pouze na klasifikaci d s tím, že pro zjištění data ve funkci odkazujeme na odbornou literaturu nebo přímo na stránky Bank of Thailand.
Na tyto okolnosti není ve SCWPM upozorněno. Přitom je to informace dost podstatná, protože má zásadní vliv i na cenu bankovek. Na zahraničních aukcích, především v Thajsku, USA, Kanadě či v Nepálu je diference z pořizovací ceny zřejmá. Pokud jsme již dříve věnovali naši pozornost emisi bankovek ND (1978-1981) Issue upozorníme na konkretní bankovky této sestavy (celkem 3 bankovky; Pick#87–89).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.
Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.
Provinciální tokeny
Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
