Dobrodružství poznání První medaile Cypriána Karáska ze Lvovic
Medailérství je specifický výtvarný obor nejen po formální stránce.
Také obsah klade na umělce činné v téhle specializaci zvláštní nároky. Většinou se s tím setkají už v soutěžích na pamětní mince. Jsou zde znenadání přinuceni seznámit se s historickým pozadím vypsaného soutěžního tématu, o kterém do té doby často nevěděli nic. Pokud by do dobových reálií nepronikli, ukázalo by se to na výsledku. Ražbu totiž dostanou do rukou nejen lidé stejně nepoučení, ale také odborníci a ti bývají přísnými kritiky.
Vytvořit medaili s Karlem IV., T. G. Masarykem, anebo třeba s budovou Národního divadla, je obtížné vzhledem k množství dosavadních realizací na stejné téma. V takovém případě musí autor hledat nějaký neobvyklý nový přístup, ať už formální nebo obsahový, anebo rezignovat a přidržet se osvědčeného. Opačná situace nastane, když je umělec konfrontován s tématem málo nebo zcela neznámým. Ocitá se tak v situaci, které horolezci říkají prvovýstup. Jak už přirovnání naznačuje, je to situace zajímavá a případně dramatická. Měl jsem nedávno takovou možnost, když mě Pražská mincovna vyzvala k práci na portrétní oboustranné medaili věnované Cypriánu Karáskovi ze Lvovic (1514–1574). Přiznávám, že jsem do té doby o tomto českém renesančním hvězdáři, kterého například oceňoval i Tycho Brahe, nikdy neslyšel. Což byla samozřejmě moje chyba, kterou ale se mnou sdílí, jak se obávám, většina mých krajanů. Zase jednou jde o případ, kdy významná česká osobnost je víc známa a oceňována za hranicemi, než doma. Zároveň jsem si uvědomil, že mám udělat nejspíš jeho vůbec první medaili, pokud ovšem už v Německu nějakou nemají. To všechno dohromady představovalo dostatečně silnou motivaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Operace Anthropoid Pocta československým parašutistům
Cyklus Pražské mincovny věnovaný významným událostem a osobnostem české vojenské
tradice pokračuje titulem Operace Anthropoid. Autorem sádrové předlohy medaile pro
zlatou i stříbrnou ražbu je Michal Vitanovský.
Sedmadvacátý květen roku 1942 patří k nejv ýznamnějším datům československého protifašistického odboje. Parašutisté vyslaní z Anglie toho dne atakovali vůz se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, jenž následkům zranění o několik dnů později podlehl. Atentát, který vykonali Josef Gabčík a Jan Kubiš, vzbudil ve světě značný ohlas a britská vláda po něm anulovala nechvalně známou Mnichovskou dohodu. Výsledek
operace s kr ycím jménem Anthropoid však přinesl také krutou odvetu ze strany okupační moci. Symbolem nacistického řádění se stala obec Lidice, kterou nacisté srovnali se zemí, muže popravili a ženy a děti poslali do koncentračních táborů. Do vlasti se jich po válce vrátila jen hrstka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
