Nataša Gollová Úvodní titul Kalendária 2012
Medailon věnovaný stému výročí narození české herečky Nataši Gollové má v produkci Pražské mincovny osobitý význam. Je totiž prvním titulem v rozsáhlé ročníkové sbírce Kalendárium 2012.
Nataša Gollová je právem považována za jednu z největších hvězd československého filmu. Její hvězda zářila především v třicátých letech minulého století, ale řadu povedených rolí ztvárnila i v letech válečných. Kdo by neznal dnes už klasické komedie Eva tropí hlouposti, Kristián nebo třeba Hotel Modrá hvězda? Pozorně si je musel znovu zhlédnout i sochař a medailér Josef Oplištil, který se jimi a dobovými fotografiemi nechal inspirovat při zpracování sádrového modelu budoucího medailonu. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat,
jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal autor a přiznal, že právě z toho důvodu nebylo jednoduché zachytit ten správný výraz tváře. Než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ doplnil.
„Na portrétní straně je Gollová zachycena s typickým účesem, takzvanou lehanou vlnou. Mincovní okraj vpravo opisují letopočty jejího narození a úmrtí (1912–1988), vlevo je
pak vyraženo jméno a příjmení herečky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
