Libra Severního Irska (2)
(libra šterlinků £)
Librový monetární systém je pravděpodobně nejdéle používaným peněžním řádem na světě a byl z historického pohledu také systémem nejrozšířenějším. Dějiny libry sahají až do osmého století našeho letopočtu. V minulém čísle jsme začali povídání o libře Severního Irska. Nyní pokračujeme.
Bank of Ireland
Současná notafilie Severního Irska je reprezentována celkem čtyřmi bankami, majícími licenci pro bankovní služby, včetně emitování bankovek (pátou bankou je Danske Bank). S výjimkou First Trust Bank, která na bankovním trhu působí od roku 1994, zbývající tři banky mají historii sahající až do roku 1929. Tradiční bankou je Bank of Ireland(1), která vydala v roce 1929 bankovku o nominální hodnotě 1 libry. Tato bankovka byla vydána celkem ve čtyřech reemisích (1929-1936).Banka emitovala opakovaně bankovku o nominální hodnotě 100 £ ve dvou variantách. První byla vytištěna v roce 1974 (Pick#64a - b). Na ni navazovala v roce 1978 bankovka Pick#64bs (SPECIMEN). Diference mezi Pick#64a a Pick#64b – bs spočívá v použité signatuře. Pick#64a je signována A. S. J. O Neillem, kdežto Pick#64b – bs signuje H. H. M. Chestnutt. K bankovce Pick#64ab-bs byl proveden dotisk v roce 1980 v rámci emise ND (1980s) Pound Sterling Issue pod katalogizací Pick#68a – b. Také u této bankovky je diference v použité signatuře (68a - D. F. Harrison; 68b - A. S. J. O Neill).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)
Řím – od království (přes republiku) k císařství
Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.
„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
