Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.
V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
NOVÉ EURO DO SBÍRKY 50 € emise Europa
Záhy po uvedení eura se začala Evropská centrální banka (ECB) připravovat na druhou, technicky vylepšenou emisi papírových platidel – označované „Europa“.
Tyto bankovky jsou postupně uváděny do oběhu v pořadí dle jednotlivých hodnot. Jako první přišla v roce 2013 na řadu 5 €, roku 2014 následovalo 10 € a rok poté 20 €. Letos 5. června pak centrální banka představila nový vzor 50 €.
Padesáti eurová bankovka je v současnosti nejvíce zastoupeným nominálem. Ze všech hodnot představuje až 45 % všech obíhajících bankovek. Jejich počet je tak téměř ve stejné výši jako celkový počet všech hodnot v oběhu, jaký byl ke konci roku 2002. Jak už bylo řečeno, druhá emise eurobankovek nese název Europa. Označení je odvozeno od starořecké báje, podle níž svedl dceru fénického krále Európu bůh Zeus, který na sebe vzal podobu býka, a unesl ji na Krétu. Starověcí Řekové se příběhem nechali inspirovat a začali pojem „Europa“ používat jako zeměpisné označení celého kontinentu. Samotná podoba Európy vyobrazená na bankovkách vychází z více jak dva tisíce let staré vázy nalezené v jižní Itálii a vystavené v pařížském Louvru.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
