Problematické emise thajských bankovek (2) Poznámky pro sběratele
V čísle 4/2013 časopisu M&B (strana 49–53) jsme naznačili zásadní problematiku klasifikace nebo též kategorizace vybraných emisí thajských bankovek (tabulka níže).
Ve volném pokračování příspěvku se budeme věnovat další významné emisi bankovek z období let 1985–1996. V dnešním příspěvku navážeme na již zveřejněnou první část s odvoláním na tabulku tzv. navrhovaných kriterií pro kategorizaci thajských bankovek.
Pick#87 ND (1980) sig3.52–63; Σ13 / 10 [12]10 baht (tzv. identit bankovky)
U bankovky je ve SCWPM uvedeno správně 13 použitých signatur (52–63). Je jich ve skutečnosti však pouze 12 (viz dále). Jak jsme uvedli výše, nebudeme memorovat jednotlivé signatury, pouze stanovíme podle roků funkčního období (viz konkretizace signatur) odpovídající klasifikaci (vyjma opakovaných signatur již uvedených v textu výše). Upozorníme pouze na klasifikaci d s tím, že pro zjištění data ve funkci odkazujeme na odbornou literaturu nebo přímo na stránky Bank of Thailand.
Na tyto okolnosti není ve SCWPM upozorněno. Přitom je to informace dost podstatná, protože má zásadní vliv i na cenu bankovek. Na zahraničních aukcích, především v Thajsku, USA, Kanadě či v Nepálu je diference z pořizovací ceny zřejmá. Pokud jsme již dříve věnovali naši pozornost emisi bankovek ND (1978-1981) Issue upozorníme na konkretní bankovky této sestavy (celkem 3 bankovky; Pick#87–89).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.
Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.
Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
