Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ VÝSTAVY v období národního obrození a pozoruhodná medailová ražba z roku 1836
Počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti – od evropských středověkých tržnic po pražské trhy 10. století navštěvované arabskými kupci.
Většinou představovaly výsledky lidské práce – různé výrobky jako předměty trhu (zatím bez organizovaného uspořádání). Teprve v 18. století se začalo formovat moderní výstavnictví přinášející kulturní a hospodářskou osvětu. Díky rozvoji přírodních a technických věd postupně začínala převládat hromadná výroba s daleko větším hospodářským vlivem.
Do čela pokrokového a vlasteneckého hnutí se u nás stavěli osvícení šlechtici.1 Svými vlasteneckými, osvětovými, hospodářskými a humanitními snahami a skutky povzbuzovali obrození i v oblasti technické. Jedním ze způsobů jak působit na širokou veřejnost v zájmu rozvoje průmyslové výroby bylo pořádání výstav. Od 2. poloviny 18. století začalo docházet k procesu, při němž se z etnických skupin v různých zemích Evropy staly postupně národy. Svoji národní identitu si začali uvědomovat i Češi, kteří začali proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci habsburské monarchie.2 Za první průmyslovou výstavu svého druhu na světě je považována výstava, která se konala v Londýně v letech 1756–1757. Za první průmyslovou výstavu na evropském kontinentu bývá tradičně označována výstava v pražském Klementinu z roku 1791 tehdy nazvaná „Produkten- und Fabrikenkabinet“, na níž své výrobky představilo 150 vystavovatelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
