Kruger Rand 1 Oz Ag Investiční stříbrná mince

ANTARKTICKÝ DOLAR

Charakteristika, emise

Měnová jednotka označovaná jako antarktický dolar je neplatná měna na území Antarktidy. Bankovky jsou vydávány soukromou společností Antarktickou zámořskou směnárnou.

Bankovky antarktického dolaru jsou chápány výhradně jako sběratelské předměty a větší část finančních prostředků (okolo 80 %) získaných z jejich prodeje odvádí společnost do fondu vědeckých a humanitárních projektů na území Antarktidy. 20 % výtěžku se vrací zpět do tiskáren k produkci dalších bankovek. Antarktický dolar je v ydáván pouze v podobě bankovek, které nejsou směnitelné na žádném jiném kontinentu nebo státu. Nejčastěji se jako reklamní předměty nebo tzv. fantasy issue prodávají v ekvivalentu nominální hodnoty amerických dolarů. Antarktický dolar nemá z v ýše uvedených důvodů přidělen ISO kód podle 4217. Tudíž zcela neof iciálním symbolem pro měnu je AQD, případně AQ anebo zcela jednoduše A$. Bankovky tiskla do roku 2001 British American Banknote Company. Od roku 2002 jsou bankovky tištěny v různých tiskárnách na území USA, Brazí lie nebo Mexika. Antarktické bankovky nejsou katalogizovány

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

MISTŘI PADĚLATELÉ (1) Giovanni da Cavino a Nicolaus Seeländer

Pravá nebo falešná? Tuto otázku si sběratelé mincí kladou po celá staletí.

Falza ke škodě sběratelů nejsou záležitostí posledních desetiletí, již renesanční numismatici se museli potýkat s podvodníky vyrábějícími „rarity“. Kdo byli první padělatelé, co je vedlo k výrobě falz a podařilo se jim obelstít tehdejší sběratele?

Říká se že, padělání mincí je staré jako mince samy a totéž platí také padělcích mincí ke škodě sběratelů. Mince byly sbírány již v antice a zájem o ně neopadl ani v ranném středověku. V Itálii 14. století pak s příchodem humanismu vypukla doslova sběratelská horečka. Humanisté a šlechta fascinovaní „nově objeveným“ Římem začali utrácet obrovské sumy za antické umění a věci denní potřeby. Mezi první známé sběratele mincí patřil i florentský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1378), který se na základě studia ikonografie a epigrafiky snažil spojit jemu předložené římské mince se zprávami antických autorů. Numismatika byla od počátku výsadou mocných a bohatých. Italské šlechtické rodiny jako Sforza v Miláně, Este ve Feraře a Medici ve Florencii rozmnožovaly své sbírky po mnoho generací. Inventář sbírky vyhotovený rok po smrti bankéře a politika Cosima de Medici (1389–1464) obsahoval 100 zlatých a 503 stříbrných antických mincí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.