Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí.
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více
než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného
rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího
českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval
na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen
významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil
občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii
vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.
Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám,
že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
Majka Wichnerová Mistři české numismatiky
Akademická sochařka Majka Wichnerová patří k nejznámějším současným tvůrcům české numismatiky.
Přesto, že velkou část života strávila v zahraničí, kam v roce 1965 odešla se svým mužem, který byl významným vědcem. Po dvou letech strávených v Izraeli našla nový domov v Německu, kde studovala sochařství u profesora Karla Hanse Burgeffa (Kolín nad Rýnem). To už za sebou měla pražskou Hollarovu výtvarnou školu.
Soutěží na mince ČNB se účastní od svého návratu do rodné Hasiny nedaleko Rožďalovic, kde dodnes žije a tvoří. Brzy začala zpracovávat samostatné zakázky pro Českou mincovnu a v poslední době spolupracuje také s Pražskou mincovnou. Majka Wichnerová je velkou milovnicí koček, ale též nadšenou zahradnicí.
Máte spočítané, kolik medailí a mincí jste do dneška vytvořila?
Ne. Nemám a ani se o to nesnažím. Sádry se mi doma hromadí, takže je postupně třídím a některé schovávám, jiné vyhazuji a pak toho lituju (smích). Člověk ale nemůže shromažďovat všechno, chalupa je malá.
Ale na tu první si určitě vzpomenete…
Ano, byla to v roce 1998 Univerzita Karlova pro Českou národní banku. Pak byla medaile k druhému tisíciletí pro jabloneckou Českou mincovnu, to vyšlo ze soutěže pro Českou národní banku, mincovna si návrh odkoupila. Tak začala spolupráce s jabloneckou mincovnou a před dvěma lety i s Pražskou mincovnou. Pro ni jsem zatím dělala Franze Kafku, Olgu Havlovou, Velkomoravskou říši a císaře Karla Velikého.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
