ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.
Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.
Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Problematické emise thajských bankovek (2) Poznámky pro sběratele
V čísle 4/2013 časopisu M&B (strana 49–53) jsme naznačili zásadní problematiku klasifikace nebo též kategorizace vybraných emisí thajských bankovek (tabulka níže).
Ve volném pokračování příspěvku se budeme věnovat další významné emisi bankovek z období let 1985–1996. V dnešním příspěvku navážeme na již zveřejněnou první část s odvoláním na tabulku tzv. navrhovaných kriterií pro kategorizaci thajských bankovek.
Pick#87 ND (1980) sig3.52–63; Σ13 / 10 [12]10 baht (tzv. identit bankovky)
U bankovky je ve SCWPM uvedeno správně 13 použitých signatur (52–63). Je jich ve skutečnosti však pouze 12 (viz dále). Jak jsme uvedli výše, nebudeme memorovat jednotlivé signatury, pouze stanovíme podle roků funkčního období (viz konkretizace signatur) odpovídající klasifikaci (vyjma opakovaných signatur již uvedených v textu výše). Upozorníme pouze na klasifikaci d s tím, že pro zjištění data ve funkci odkazujeme na odbornou literaturu nebo přímo na stránky Bank of Thailand.
Na tyto okolnosti není ve SCWPM upozorněno. Přitom je to informace dost podstatná, protože má zásadní vliv i na cenu bankovek. Na zahraničních aukcích, především v Thajsku, USA, Kanadě či v Nepálu je diference z pořizovací ceny zřejmá. Pokud jsme již dříve věnovali naši pozornost emisi bankovek ND (1978-1981) Issue upozorníme na konkretní bankovky této sestavy (celkem 3 bankovky; Pick#87–89).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
