Korunové bankovky (8) Série Albína Brunovského
našem přehledu o korunových bankovkách jsme v posledním čísle časopisu M & B (3/2011; 37–39) skončili emisí bankovek z období roků 1970 a 1973.
Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
V Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
Emitentem poslední emise bankovek byla ještě Státní Banka Československá. Bylo vydáno celkem 5 bankovek, z nichž se žádná neobjevila v tzv. prozatímním vydání (Provisional Issue; Revalidation Stamps on Czechoslovakian Notes) bankovek v roce 1993, které bylo opatřeno kolky.
První bankovkou je 10 Kčs z roku 1986. Na A bankovky je podobizna Pavola Országha Hviezdoslava, na R je vyobrazena oblast Oravy. Bankovka byla emitována v sérii J, V a P. U poslední uvedené se mohou vyskytovat různé varianty vodoznaku.
Další je bankovka o nominální hodnotě 20 Kčs s vyobrazením Jana Amose Komenského na A. Na R je „strom života a mladý pár. Bankovka byla emitována v roce 1988 v sérii E a H. Rovněž u této bankovky se může provedení vodoznaku odlišovat.
Bankovka Pick #96 (50 Kčs) byla vydána v roce 1987 ve variantách Pick #96a (prefix #F 01 – 84) a Pick #96b (prefix #I 01–28). Na A bankovky je zobrazen Ludovít Štúr, na R panorama Bratislavy. Vodoznak se může odlišovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Ze světa kovových známek (15) Reklamní známky
Reklamní neboli adresní známky nejsou, podobně jako kouzelnické ražby, při striktním výkladu numismatiky považovány za materiál náležící do oboru, protože až na výjimky nezastupovaly žádnou z funkcí peněz, viz definici M+B 3/2013 str. 16.
Aby byly uchovávány a stále držiteli připomínaly vydavatele, byly efektního provedení připomínající mince, nebo měly vzbudit dojem, že jsou talismanem pro štěstí, což na nich často bývá i uvedeno a mají proto vyobrazené symboly štěstí, nejčastěji čtyřlístky a podkovy. Svým charakterem se podobají spíše medailím, jimž se ve svých vrcholných provedeních přibližují. Určitě ale není ztrátou času se těmito ražbami hlouběji zabývat.
Nejstarší české reklamní známky zachycuje již soupis sbírky českých ražeb W. Killiana z roku 1858 (obr. 1 a 23). Jejich ražba se rozšířila od přelomu 60. let XIX. století zejména v Praze, ale i v Plzni (obr. 2), Teplicích (obr. 3) i v jiných městech. Starší název adresní známky vznikl z toho, že na nich byla uvedena adresa vydavatele. Řada takových ražeb je z doby před jubilejní výstavou v Praze v roce 1891, kde se firmy prezentovaly honosnými známkami (obr. 4). Adresní známky byly připevňovány na dodávané výrobky jako reklamní pozornost, proto byly v ojedinělých případech opatřené dodatečně proraženými otvory. Tato praxe pokračovala i v době první republiky.
Zvláštním druhem reklamních známek byly hrací známky, které se dávaly jako pozornost při nákupech, a byly popsané v M+B 1/2013. Jejich neznámějším zástupcem jsou ražby Vilímkova nakladatelství v Praze s legendou Česká známka ku hře.
Známky s platnou mincí adjustovanou v hliníkovém prstenci opatřeném ražbou byly ražené počátkem XX. století v USA, od počátku následujícího století i v Německu1 a u nás. V době Rakousko-Uherska se vkládala jednohaléřová mince vzor 1892, v meziválečném období pětihaléř vzor 1923. Letopočet na vloženém platidle patrně limitoval dolní časovou hranici vzniku ražby nebo dokonce i známku datoval. Všechny mně známé ražby pražské firmy Wolf & Schleim mají vložený haléř ročník 19032 (obr. 5). Hliník byl z hlediska ražby účelových známek novým materiálem a známky textilního závodu v Rytířské ulici 26 mohou patřit k nejstarším hliníkovým účelovým ražbám u nás. Český výrobní původ těchto ražeb není jistý pro jejich značnou výrobní podobnost se soudobými ražbami z Německa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
