MOST VE STŘÍBŘE – návrhy mince 5000 Kč sada tří Au medailí 1 Oz b.k.

Zlato nebo diamanty

S probíhající finanční krizí se stále více lidí zajímá o způsoby jak zajistit své úspory spolehlivěji než jen prostým uložením peněz na konto.

Obavy že budou i další měny ztrácet svoji sílu stejně jako to vidíme u amerického dolaru podporuje i vydávání ohromných částek na záchranu bank nebo automobilových továren po celém světě.

Oblíbenou alternativou pro uložení úspor jsou proto zlato a diamanty.

Většina investorů, která se dříve zajímala pouze o finanční produkty a akcie však nemá investicí do těchto komodit mnoho zkušeností. Mnoho z nich nejdříve srovnává výhody a nevýhody obou a vybírají si zda investovat do zlata nebo do diamantů.

Jaký jsou mezi zlatem a diamanty zásadní rozdíly z pohledu investora ?

Investiční zlato je osvobozeno od DPH. Nakoupíte-li zlato jako fyzická osoba, nemusíte tedy platit 19 procent daň. Takže pokud se rozhodnete uložit do zlata 1 mil Kč, získáte zlato v hodnotě 1. mil Kč

Osvobození od DPH se však vztahuje pouze na investiční zlato. Stříbro, platina, šperky, drahé kameny jsou daní zatíženy. Stejně tak diamanty. Proto pokud uložíte 1 mil. Kč do diamantů, získáte za tuto částku diamanty pouze v hodnotě cca 800 tis. Kč. Těch 19 procent rozdílu odvede obchodní prodávající diamanty jako daň státu.

Diamanty mají proti zlatu jednu výhodu. Jsou mnohem lehčí. V investičním zlatě se investovaných 10 mil. Kč promění na cca 18 Kg zlatých cihel, diamanty v této hodnotě představují jen malou hromádku třpytivých kamínků. Jsou mobilnější.

Trumfem zlata nad diamanty v této pomyslné soutěži je snazší likvidita. Zatímco diamanty prodáte pouze u několika málo odborníků kteří umí přesně a plně ocenit jejich hodnotu, zlato se prodává snáz a prodejní cena se stanoví jednoduše dle aktuální ceny zlata a váhy vašich zlatých rezerv.

Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích

Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.

Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2), Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

MOST VE STŘÍBŘE – návrhy mince 5000 Kč sada tří Au medailí 1 Oz b.k.