Jaké cennosti ukrývá zlatá skřínka v ceně 20.000.000 Kč ?
V Japonsku byla představena nejdražší šperkovnice světa.
Tokyo -
Jedná se o repliku historické dřevěné skřínky obvyklé v Japonsku v období Edo. Tato je však vyrobena z ryzího zlata. Věrná napodobenina původní dřevěné předlohy má dokonale provedené kování a zlatníci na jejím povrchu pečlivě vyryli i léta. Na její sestavení bylo přitom zapotřebí 36 kg tohoto drahého kovu. Ke skřínce z ryzího zlata patří neodmyslitelně i zlatý zámek a klíček.
Vystavená skřínka je plná zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker.
Skřínku z ryzího zlata nechala vyrobit Tanaka Kikinzoku Kogyo KK.
Cena samotné skřínky je 100 milion yen ($935,000). 2000 zlatých mincí, které jsou v ní uloženy váží dalších 500 troyských uncí a představuje hodnotu 25 milionů yen ($235,000).
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
