Výročí svatby 50 mm stříbro b.k.

Osmanské mince Na území Slovenska

V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.

Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.

Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

Jak se dělá mincovna (7) Jak se sestavuje tým

Číslo sedm mám rád a považuji ho vedle třináctky, za svoje šťastné číslo. Není náhodou, že jsem si sedmičku rezervoval pro nejtěžší kapitolu svých vzpomínek.

V úvodní části jsem zdůrazňoval, jak je pro úspěch každého podnikatelského záměru důležité vybrat správné lidi. Dosud se mé vyprávění neslo v jakési neutrální až neosobní formě a jednotlivé figury, respektive hráči byli pouze doplňkem příslušných pasáží. Situace se právě obrátila. Persony získávají tu nejdůležitější váhu a jsou to lidé, z nichž ještě mnoho pracuje v různých funkcích, ale bohužel jsou i takoví, kteří s námi naše pozemské snažení už nesdílejí. Nechci a nebudu nikoho hodnotit. Soustředím se jen na popis, jak jsem ty lidi vnímal.

Ve svých manažerských pozicích jsem byl pravidelně kritizován svými nadřízenými, nebo lidmi z personálního útvaru, že jsem povinné pravidelné hodnocení podřízených pracovníků v různých listinných podobách neprovedl, nebo ho provedl opožděně. Měli pravdu. Nedělal jsem to rád, a už vůbec nerad jsem svá hodnocení přímo s lidmi projednával. Nechtěl jsem je zraňovat svými výtkami, a chválit jsem neměl vždy důvod. Navíc zastávám teorii, že povahu člověka nezměním, je třeba využívat jeho dobré vlastnosti a ty špatné jenom tlumit. Negativní motivace nevede k cíli, jen lidi stresuje.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.