Haiti (2) Historie měnového vývoje
Měnou republiky z ostrova v Karibském moři jsme se zabývali už v minulém čísle.
Protože problematika jejích bankovek je poněkud obsáhlejší, přinášíme dokončení na tomto místě.
V souvislosti s touto bankovkou se nám korespondencí s BRH podařilo zjistit, že tatáž bankovka byla vydána v roce 1982 (podle BRH jako #S5P2) , avšak bez seriového čísla a také bez signatur. Do oběhu pochopitelně zařazena nebyla a proto není uvedena ani ve SCWPM. Základní změny doznala bankovka 10 a 25 gourdes. Původní bankovka z roku 1979 (Pick#242) byla nahrazena motivačně novou bankovkou v roce 1988 (Pick#247) a dále v letech 1991–1999(Pick#256a–c) & 2000–2006 (Pick#265a–c).
Podobných proměn v průběhu let proběhla celá řada u většího počtu nominálů. Porovnáme-li kupříkladu bankovku Pick#207a (1919) zjistíme, že bankovka o stejné nominální hodnotě (500 gurdes) z roku 2000 a dále do roku 2003 vypadá zcela odlišně (Pick#270) . Ta je vybavena ascendentním seriovým číslem, vlevo na A v barvě černé, vpravo v barvě červené. Seriové číslo je UV pozitivní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Jak se dělá mincovna (14) Tvorba ceny oběžných mincí
Musím se ve svých vzpomínkách opět vrátit o mnoho let zpátky, do doby, když jsem v roce 1971 skládal státní zkoušku z ekonomiky na VŠE v Praze.
Byla to doba pokračující politické normalizace a pro studenty z našeho kruhu obzvlášť složitá. První dva ročníky s námi na přednášky a na cvičení chodil velmi talentovaný student, náš kamarád, jménem Jan Palach. Více se k tomu nechci rozepisovat. Pamětníkům to stačí a nové generace se už více dočtou v učebnicích dějepisu.
V době příprav na státnice nám vedoucí katedry docent Choma s vážnou tváří radil, abychom zapomněli, co jsme se učili v 1. a 2. ročníku o Šikově ekonomické reformě a jak máme být opatrní, abychom neřekli něco, co se nemusí líbit přísedícím v komisi. Byli jsme z toho zmatení. Když už jsme ztratili ideály pražského jara, nechtěli jsme ztratit šanci ukončit 5 let studia. S napětím jsem proto šel na státnici a přál jsem si nějakou ekonomicky neutrální otázku, kde bych mohl uplatnit své znalosti a zároveň nemusel papouškovat myšlenky normalizátorů. Měl jsem štěstí. Vylosoval jsem si teorii cen. Tu jsem měl velmi dobře zažitou z prvního ročníku, když jsem v politické ekonomii kapitalismu skládal zkoušku na stejné téma. Cenová problematika se od té doby stala mojí oblíbenou disciplínou, která mě nikdy neopustila.
Vedoucím řídícím pracovníkem mincovny jsem se stal v době, kdy už jsem měl více než 20 let podnikové praxe. Dávno jsem pochopil, že cena výrobku je základem ekonomického úspěchu v podnikání. Zjednodušeně řečeno „co nejlépe nakoupit a co nejlépe prodat“. Neplatilo pro mě to hokynářské „co nejlaciněji nakoupit a co nejdráž prodat“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
