Vyšší medailérská škola v Jablonci nad Nisou Výstava absolventských prací
Již po sedmnácté od vzniku Vyšší odborné školy, která vznikla při Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, proběhla v jejích prostorách výstava absolventských prací studentů třetího ročníku VOŠ.
Výstava probíhala ve dnech 11. až 14. června 2013 a nabízela ke zhlédnutí závěrečné práce sedmi studentů, kteří letošní rok úspěšně ukončili studium. Závěrečná výstava završila jejich působení na škole v roli studentů a zároveň byla příjemnou tečkou za celoročním obdobím realizace jejich diplomových prací. Pojďme se nyní na tento proces realizace blíže podívat.
Celý proces tvorby závěrečných prací odstartovalo zadání témat absolventských prací jednotlivým studentům na začátku školního roku v září. Každému ze studentů bylo zadáno jiné téma, všichni měli ale stejné technické omezení dané zadáním, a to vytvořit práci ve formě kulaté, ražené medaile. Studenti nejdříve začali kreslením skic, zachycovali výtvarné nápady nejlépe vystihující jim zadaná témata. Tyto skici postupně vykrystalizovaly do podoby finálních kresebných návrhů následně převedených do podoby sádrových modelů rubu a líce budoucích medailí. Podle sádrových modelů pak studenti začali vytvářet ve školních dílnách razicí nástroje. Po zhotovení těchto nástrojů a jejich tepelném upravení proběhla samotná ražba medailí, částečně ve školních dílnách a částečně ve firmě Znak Malá Skála v. d. Díky velkorysému přístupu ze strany vedení této firmy je škola schopna dlouhodobě razit i ty technologicky nejsložitější medaile.
Odražky medailí studenti dále opracovali, povrchově upravili pískováním, patinováním a lakováním. Vzniklé medaile byly spolu s kresebnými návrhy, sádrovými modely a razicími nástroji nainstalovány v prostorách školního ateliéru a celá tato prezentace byla připravena nejdříve pro samotnou absolventskou zkoušku, konanou 10. června 2013 a poté následující výstavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem
notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.
Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem,
Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii
Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva
a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
