Národný park Veľká Fatra

Národný park Veľká Fatra bol vyhlásený v roku 2002 na území s rozlohou vyše 40 371 ha. Až 85 % plochy pokrývajú lesy, ktoré majú často pralesový charakter. Unikátom je hojný prirodzený výskyt tisu obyčajného, chránenej dreviny, ktorá je už v európskej prírode zriedkavá. Hlavný hrebeň tvorí Hôľna Fatra charakteristická lúkami a pasienkami. Jej najvyšší vrch Ostredok dosahuje výšku 1592 m. Reliéf Bralnej Fatry je typický krasovými javmi ako sú skalné steny, okná a kaňonovité doliny – Gaderská, Blatnická, Belianska, Bystrická. Množstvo jaskýň je vhodným zimoviskom netopierov. Jediná sprístupnená je Harmanecká jaskyňa.
Na území parku sa nachádza viac ako tisíc druhov vyšších rastlín. Rastie tu aj vzácny endemit - cyklámen fatranský. Svojou krásou zaujmú ľalia zlatohlavá, mesačnica trváca, veternica narcisokvetá či poniklec slovenský. Hlboké lesy poskytujú útočisko mnohým druhom živočíchov. K najvzácnejším patrí medveď hnedý, vlk dravý a rys ostrovid. Na skalných stenách hniezdia vzácne dravce – orol skalný a sokol sťahovavý. Mimoriadne významný je výskyt našich najvzácnejších kurovitých vtákov ─ hlucháňa obyčajného a tetrova hoľniaka.

Výsledky verejnej anonymnej súťaže na výtvarný návrh striebornej zberateľskej mince v nominálnej hodnote 20 eur Ochrana prírody a krajiny – Národný park Veľká Fatra

Alternativní výtvarné návrhy mince :

III. cena a realizácia Mgr. art. Roman Lugár

I. cena Mária Poldaufová

III. cena Karol Ličko

III. cena Karol Ličko

Národná banka Slovenska vyhlásila v septembri 2008 verejnú anonymnú súťaž na výtvarný návrh striebornej zberateľskej mince v nominálnej hodnote 20 eur s tematikou ochrana prírody a krajiny - Národný park Veľká Fatra. Do súťaže predložilo štrnásť autorov celkom sedemnásť výtvarných diel. Komisia guvernéra NBS na posudzovanie výtvarných návrhov slovenských mincí ich hodnotila v decembri 2008.

Komisia odporučila na realizáciu výtvarný návrh autorky Márie Poldaufovej, ktorý v súťaži získal prvú cenu. Komisia ocenila vyrovnanosť a harmonické skĺbenie všetkých zložiek výtvarného riešenia návrhu po stránke modelačnej, kompozičnej i obrazovej, vrátane optimálneho riešenia písma. Na averze návrhu je stvárnený orol skalný, typický predstaviteľ fauny Veľkej Fatry, na reverze krajinný motív dopĺňa tis obyčajný a cyklámen fatranský.

Aj keď odborná komisia odporučila na realizáciu tento návrh, guvernér NBS využil svoje právo vyplývajúce z podmienok verejnej súťaže, ktoré mu umožňuje rozhodnúť odlišne od odporučenia komisie, a na základe splnomocnenia od Bankovej rady NBS schválil svojím rozhodnutím na realizáciu návrh, ktorý v súťaži získal zníženú tretiu cenu. Jeho autorom je Mgr. art. Roman Lugár. Na averz návrhu si autor vybral motívy charakteristických predstaviteľov flóry národného parku - vzácny endemit cyklámen fatranský, ktorý nerastie nikde inde na svete, horec Clusiov a tis obyčajný. Na reverz umiestnil orla skalného letiaceho nad Kráľovou skalou.

Druhá cena nebola v súťaži udelená. Znížené tretie ceny získali aj ďalšie dva návrhy, ktorých autorom je Karol Ličko. Na averze prvého z návrhov zobrazil rysa ostrovida, na reverze tis obyčajný. Flóru a faunu dopĺňa na oboch stranách krajinný motív. Na averze druhého z návrhov je zobrazený najtypickejší zástupca fauny Veľkej Fatry - tetrov hlucháň, na reverze vzácny zástupca flóry - cyklámen fatranský.

Národní park Velká Fatra (NAPAVF) – nachází se na středním Slovensku, převážně na území Žilinského a částečně i Banskobystrického kraje. Patří k nejvyhledávanějším slovenským turistickým lokalitám.

Hlavní hřeben je rozdělen na dvě části: Turčianský a Liptovský hřeben. Podklad pohoří je tvořen převážně žulou, objevují se ale také břidlicová a krasová pásma.

Národním parkem byla Velká Fatra vyhlášena 1. dubna 2002. Do té doby bylo pohoří s rozsáhlými lesy vedeno jako chráněná krajinná oblast (od roku 1973).

Velká Fatra je součástí západních Karpat, čemuž odpovídá i charakter fauny a porostu. Ze stromů se hojně vyskytují buk lesní, jedle, smrk, dále je zastoupena borovice lesní i vzácný tis červený (nejvíce v Evropě). Na území parku roste na tisíc druhů rostlin, z nichž mnohé jsou přísně chráněné. Skutečnou botanickou lahůdkou jsou endemity brambořík fatranský (cyklámen fatranský) a jeřabina pekárovská. 

Rovněž druhově bohatá je i fauna. K nejatraktivnějším živočichům patří velké šelmy, jakými jsou medvěd hnědý, vlk dravý nebo rys ostrovid. Celkem je v národním parku evidováno sto deset druhů ptáků, mezi nimiž nechybí ani vzácný orel skalní.

Z plazů je v hledáčku ochránců přírody především přísně chráněný mlok karpatský, který se vyvinul jako endemit.

Velká Fatra je díky nádherným scenériím, malebným údolím a půvabným hřebenovým trasám, často protínajícím horské pastviny, vyhledávanou turistickou lokalitou. Návštěvníci však musí zachovávat pravidla daná statusem národního parku. Stanovat je například možné pouze v chatách nebo na vyhrazených místech. Výjimečnou turistickou atrakcí je osada Vlkolínec, památková rezervace lidové architektury, která je od roku 1993 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Po zelené značce je možné na místo dojít například z nedalekého Ružomberka. Vyhledávaná je také krasová Harmanecká jeskyně, která je jako jediná v oblasti veřejnosti přístupná.

Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou 1592 metrů nad mořem. Celková rozloha parku je 40 371 hektarů, z toho ochranné pásmo tvoří 26 133 hektarů.