Dvě kila zlata Dvě nové ražby z ryzího zlata!
Mimořádné zlaté ražby o váze jednoho kilogramu nacházejí své majitele i na českém investičním trhu.
Nedávno se téměř současně objevily dvě novinky v této těžké váhové kategorii. Určené jsou nejen investorům, ale i náročným sběratelům.
Obě nové ražby mají shodný obsah zlata a stejný je i jejich emisní náklad, který činí pouhých padesát kusů. Novinka z České mincovny nese obraz Jana Amose Komenského a její motiv vznikl ve spolupráci dvou vynikajících umělců: autora českých bankovek Oldřicha Kulhánka a medailéra Vladimíra Oppla. Medaile má v průměru obvyklých 85 milimetrů a zájemce si ji může pořídit za 1 470 000 korun.
Skutečnou numizmatickou lahůdkou je pak stejně vážící kus umělecky zpracovaného ryzího zlata z Pražské mincovny. Průměr této ražby je totiž znatelně větší, činí totiž rovných 100 milimetrů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
