POKLADY LATINSKÉ AMERIKY (2)
República Federal de Centroaméricaa Kostarika 1841–65
Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.Španělsko oslabené napoleonskými válkami začalo postupně ztrácet kontrolu nad svým zámořským impériem. V roce 1821 skončila jedenáct let trvající mexická válka za nezávislost a Místokrálovství Nové Španělsko se stalo Mexickým císařstvím. Spolu s Mexikem získaly nezávislost i země Střední Ameriky, které se v roce 1824 spojily ve federaci República Federal de Centroamérica. Zlaté a stříbrné mince federace se sluncem nad horami a stromem Ceiba byly raženy ještě deset let po jejím rozpadu a byly často kontramarkovány Kostarikou která tak řešila nedostatek vlastních mincí v oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
ČS. OPEVNĚNÍ NA NÁCHODSKU,
Mnichov 1938 a numismatika
Rok 2018 je rokem, v němž si Česká republika připomněla několik tzv. osmičkových výročí, přibližujících významná data české i světové historie 20. století (1918, 1938, 1948, 1968). „Interpretace těchto událostí tvoří pevnou součást našeho národního vědomí. V minulých dobách se ale mnohé z nich více či méně mytizovaly, nebo různými způsoby politicky využívaly.“ říká historik Libor Jan. 1 Na prvním místě je třeba zmínit 100. výročí vzniku samostatného Československa v roce 1818, kterému se v letošním roce dostalo značné a zasloužené publicity. Dále letos uplynulo 80 let od podepsání mnichovské dohody, dokumentu uvozujícího jedny z nejtragičtějších okamžiků naší novodobé historie. Výročí přišlo krátce poté, co jsme si připomněli 50. výročí dalšího traumatického okamžiku, vstupu armád pěti socialistických zemí na československé území v roce 1968. Obě události tak měly společného jmenovatele, a to vnější zásah do dění na našem území. Komunistický únorový převrat v roce 1948 představuje další těžkou ránu, kterou náš národ utrpěl, ale tentokrát zevnitř. Všechny tři naposledy zmíněné události byly výsledkem úsilí totalitních sil o likvidaci principů demokracie v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.