650. VÝROČÍ VYSVĚCENÍ KAPLE SVATÉHO VÁCLAVA
Pamětní mince 200 Kč 2017 V
Pátou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 650. výročí vysvěcení kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta v Praze, kterou vydala Česká národní banka 29. listopadu 2017 na základě vyhlášky č. 377/2017 Sb.
Tři roky po smrti knížete Václava nechal kníže Boleslav přenést jeho ostatky ze Staré Boleslavi do rotundy svatého Víta na Pražském hradě. Od té doby se místo Václavova hrobu nezměnilo, i když se měnily stavby nad ním – rotunda, po ní trojlodní bazilika a nakonec gotická katedrála svatého Víta. Jako relik viářová skříň byla nad Václavovým hrobem vystavěna v rámci katedrály kaple svatého Václava a způsob její integrace do stavby naznačuje, že byla stavěna v určitém předstihu. Kaple je dí lem huti Petra Parléře, i když není v yloučen vliv Parléřova předchůdce při stavbě katedrály Matyáše z Arrasu a samotného krále Karla IV. Za jeho přítomnosti byla také kaple v roce 1367 slavnostně vysvěcena. V bohaté sochařské a malířské výzdobě spočívají ostatk y svatého Václava, patrona české země. Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je nejv ýznamnější částí nejen samotné katedrály, ale i celého Pražského hradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
