PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (7)
Po němých mincích věčný groš
Když z našich mincí znenadání zmizelo písmo a zároveň se dramaticky proměnil jejich vzhled, chvíli trvalo, než si společnost zvykla. Jako při většině změn i tady k tomu nakonec došlo. Tenký střížek brakteátům navíc obstaral přezdívku „plecháče“. Písmo většina obyvatel nepostrádala, protože byla negramotná. Za čas se ale písmena začala na mincovní obraz nesměle vracet. V plnohodnotné podobě, jako markantní součásti mincovního obrazu, najdeme písmo na slavném pražském groši.
„Ctihodný bratře, prosím tě, je tenhle plecháč v pořádku? Vždyť jsou tady na něm nějaký písmena.“ Řeholník se podíval na svého známého, pekaře Čeňka z Caletné ulice, a pak na minci, kterou mu nejistě podával. „Ukaž. No není to zrovna správně, ale je tam jméno našeho krále Otakara. Nedělej si starosti, tenhle peníz je v pořádku. Teď takové razí. Já sám už jich pár viděl.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (4) Spisovatelé na bankovkách
Mezi vděčné motivy papírových platidel patří především umělci.
Vedle proslulých malířů a hudebních skladatelů se pak po nejvíce setkáváme i se spisovateli. Někteří z nich, jako na příklad James Joyce, jsou u nás takřka neznámí, naopak jiní jako Johann Wolfgang Goethe dosáhli světového ohlasu daleko za hranicemi své země.
Hans Christian Andersen
Dánský spisovatel Hans Christian Andersen se narodil 2. dubna 1805 v Odense na ostrově Fyn. Pocházel z chudých poměrů a prakticky až do svých čtyřiceti let byl závislý na podpoře mecenášů. Otec, který se živil jako krejčí, mu zemřel v 11 letech a mladý Hans musel zanechat studia a nastoupit do továrny. Ve 14 letech přesídlil do Kodaně, kde se živil coby loutkoherec a zpěvák. Zde se později seznámil s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který ho poslal na studia a zajistil mu stipendium krále Frederika Vi. Na gymnáziu ve Slagelse, odkud později přešel na školu v Helsingoru, kde zůstal až do roku 1827. Ve škole Andersen patřil spíše k podprůměrným žákům a později na tuto dobu vzpomínal jako na nejčernější a nejtrpčí roky svého života. Už před nástupem do školy byl vášnivým milovníkem literatury a znal nazpaměť i celé Shakespearovy hry. Později psal romány, básně, divadelní hry a především pohádky. Svou první knihu s názvem Duch v Palnatakově hrobě vydal už v roce 1821, nesetkala se však s velkým úspěchem a ne lépe na tom byly i další jeho knihy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
