75. VÝROČÍ OPERACE ANTHROPOID
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Jako odvetu za teror, který rozpoutal zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich po svém jmenování v září 1941, připravil na něj II. odbor československého exilového ministerstva národní obrany v Londýně atentát. Operaci s krycím názvem Anthropoid provedli 27. května 1942 rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, vycvičení a vyslaní z Velké Británie. Atentát byl proveden na již neexistující křižovatce Kirchmayerovy třídy a ulice V Holešovičkách, kde musel Heydrichův automobil Mercedes-Benz zpomalit. Gabčíkův samopal Sten selhal a nevystřelil, Kubišovi se však podařilo vrhnout k tomu účelu speciálně sestrojenou bombu, která poškodila automobil a Heydricha zranila. Ačkoliv zra
nění nebylo smrtelné, v důsledku dodnes neobjasněných komplikací protektor po osmi dnech 4. června 1942 zemřel. Parašutistům se podařilo uniknout a dlouho se je nedařilo vypátrat, až pomocí zrádce byl zjištěn jejich úkryt v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
