Mincovna Numismatika Svatováclavské dukáty 2013 - Proof - Svatováclavské dukáty - 5 dukát Ag

2013 - Proof - Svatováclavské dukáty - 5 dukát Ag

Averz Reverz
Pamětní medaile z ryzího stříbra
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Ražba: Pražská mincovna, a.s.

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit proof: 6000 ks
limit b.k.: 500 ks
limit patina: 500 ks
emise: květen 2013



DESIGN
HODNOTA
NÁKLAD
CENA
1 195 Kč Skladem
DETAILY

Jeden obrázek vydá za tisíc slov! Prohlédněte si i ty nejmenší detaily našich mincí. Objevte jejich půvab kliknutím na obrázky obou micovních ploch.

2013 - Proof - Svatováclavské dukáty - 5 dukát Ag
2013 - Proof - Svatováclavské dukáty - 5 dukát Ag
ODKAZY

Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Najdete zde samozřejmě i informace o minci "2013 - Proof - Svatováclavské dukáty - 5 dukát Ag".
OBCHODNÍ INFORMACE

Kód položky:

CRM1331


Cena je včetně DPH. Běžná cena: 1 314,50
Koupí dnes ušetříte: 9% | 119,50 Kč
Dostupnost na prodejnách: 24 hodin
Koupí produktu získáte + 13,00 ZM

Zlaté mince (ZM) získané do našeho věrnostního programu nákupem tohoto zboží, můžete použít k úhradě nákupu libovolných produktů z naší nabídky a k získání dalších výhod! Nakupovat na jednom místě se vyplatí...
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
3

Hodnotilo 1 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

VŠE O NÁKUPU V MINCOVNĚ
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

PRAŽSKÉ TŘÍKREJCARY
se značkou mincmistra Tobiáše Schustera a jeho ženy Doroty (příspěvek k typologii vládních ražeb císaře Ferdinanda II.)

Před pár lety jsem v několika svých příspěvcích k problematice českých ražeb císaře Ferdinanda II. předeslal, že toto období českého mincovnictví může být ještě dlouho poměrně bohatým zdrojem nových dílčích poznatků, které bude možné v budoucnu využít při vytváření komplexního soupisu českých ražeb – tzv. „Corpus Nummorum Bohemicorum“.

Tobiáš Schuster pocházel ze zámožného patricijského rodu Schusterů. Jeho otec Jan Schuster byl dlouhá léta zemským prubířem kovů. Dne 16. září 1608 byla rodina Schusterů povýšena do stavu tzv. erbovních měšťanů a Janu Schusterovi byl císařem Rudolfem II. udělen znak a predikát „z Goldburgu“. Erbovní znamení, umístěné v modrém kolčím štítu, má podle Adolfa Karlovského vztah k rodové řemeslné tradici. Znamení tvoří na zlatém trojvrší dvě koule nad sebou, spodní stříbrná, vrchní zlatá. Přikryvadla jsou vpravo černá, vlevo stříbrná oboustranně zlatě podšitá. Přílba na štítu je opatřena korunou. V klenotu je z koruny rostoucí stříbrný nekorunovaný dvouocasý lev, držící v pozdvižené pravé přední tlapě zlato-černě podélně pruhovaný prapor. (obr. 1) Další erbovní list byl udělen 10. listopadu 1627 bratrovi Tobiáše Schustera, pozdějšímu primátorovi Karlu Felixovi Schusterovi z Goldburgu. V tomto případě se patrně jednalo o tzv. polepšení erbu tím, že u měšťanských erbů obvyklá přílba kolčí byla nahrazena otevřenou přilbou turnajovou (mřížkovou).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.



Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

Dárek
Ražby z ryzího zlata
Dárek pro každou příležitost
Ruční
Ruční
výroba
Bratislava
Bratislava, Dunajská 68
Prodejna mincovny
Dědictví
Koruna
Naše kulturní dědictví
www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2018 Pražská mincovna a.s.